Feyre porazila Amaranthu, osvobodila Prythian, říši víl, od její krutovlády a vrátila se na Jarní dvůr se s Tamlinem. Jenže se objevuje nová hrozba. Král Hybernu se nehodlá vzdát svých dobyvatelských plánů a tentokrát neváhá použít ani Kotlík, prastarý magický předmět, který podle vílích legend stvořil svět. Jediným způsobem, jak Kotlík ovládnout, je získat Knihu dechů, jejíž polovinu střeží vladař Letního dvora a druhou část šest smrtelných královen.

Feyre by měla být šťastná: přežila hrůzy pod Horou, osvobodila Tamlina a teď se za něj má provdat. Stala se z ní vznešená víla stvořená mocí panovníků Prythianu a objevují se u ní pozoruhodné schopnosti všech sedmi vladařů. Jenže Tamlin se o ni bojí, takže jí zakáže nové schopnosti poznávat a rozvíjet a přehnaně ji ochraňuje, až si Feyre připadá jako vězeň. Trpí depresemi, pronásledují ji noční můry, je zlomená a nešťastná. Začíná přemýšlet, jestli se chce za Tamlina vůbec provdat a zbytek svého nesmrtelného života strávit ve zlaté kleci.

Své poslední slovo ale ještě neřekl Rhysand, tajemný vládce Nočního dvora. Feyre s ním pod Horou uzavřela dohodu: Když jí pomůže, ona jeden týden v měsíci stráví na Nočním dvoře. A Rhysand přichází, aby si vymohl naplnění dohody. Feyre se pobytu na Nočním dvoře děsí, jenže rychle zjišťuje, že Noční dvůr není místem plným zvěrstev a utrpení. A taky postupně přichází na to, že ani Rhysand možná nebude tím krutým, chladným a vypočítavým vládcem, jak si všichni myslí.

Feyre se ze zlomené dívky, tedy víly, stává neohroženou hrdinkou, která je ochotná za milované lidi obětovat i vlastní život. Sarah J. Maas sice vysvětlila, proč Feyre vládne tak velkou mocí, přesto se to zdá neuvěřitelné, stejně jako to, jak rychle se naučila své schopnosti ovládat nebo číst a psát. Rhysand, tajemný vládce Nočního dvora, sice na první pohled působí jako typický bad boy, ale ve skutečnosti pod všemi těmi maskami skrývá srdce ze zlata. Je to sice klišé jako hrom, ale skvěle funguje, takže je velká pravděpodobnost, že si ho čtenářky oblíbí – a řada z nich si ho rovnou zamiluje a bude ho chtít Feyre ukrást.

Nechybí ani nové vedlejší postavy. Rhysandovy pobočnice: sestřenice Mor s pořádně prořízlou pusou a Amren, která nepatří mezi vznešené víly, ale pochází z jiného světa a vládne nebezpečnou mocí. Nebo illyrijší válečníci: Cassian a zjizvený Azriel, kteří patří mezi kruté a nemilosrdné vojáky, ale přitom se dokážou škorpit jako malí kluci. Škoda jen, že tu nedostal víc prostoru Lucien, Tamlinův přítel, nebo lidské sestry Feyre, Nesta a Elain, protože mají slušný potenciál. Nicméně vzhledem k vývoji příběhu je velmi pravděpodobné, že si všech tří dosytosti užijeme v dalších dílech.

Sarah J. Maas píše velice čtivě a chytlavě. Podařilo se jí vytvořit atraktivní prostředí vílího království, zajímavé postavy s pohnutou minulostí a komplikovanými mezilidskými vztahy. Jak už je pro její tvorbu typické, nechybí ani romantika. Rodící se náklonnost mezi Feyre a Rhysandem většinu čtenářek asi nepřekvapí. Jejich vztah se ale vyvíjí pěkně pomalu a nenásilně: od počáteční averze a nedůvěry k postupnému pochopení, přes přátelství až k nepopiratelné přitažlivosti. Jedná se o new adult fantasy, takže si užijeme i pár pěkně žhavých scén. Škoda jen, že se Sarah J. Maas víc soustředila na tu přitažlivost než na skutečné city, takže vývoj vztahu Feyre a Rhysanda působil v závěru příliš urychleně a trochu odbytě.

Dvůr mlhy a hněvu má 650 stran, ale postrádá promyšlenou a jednoznačnou dějovou linku.  Přitom Sarah J. Maas třeba v Královně stínů dokázala, že je schopná stvořit propracovaný příběh a logický děj, takže je škoda, že tuto schopnost neuplatila i při psaní Dvora mlhy a hněvu. Sarah J. Maas se soustředila na vývoj jednotlivých postav a jejich vztahů a zápletku kolem krále Hybernu a Kotlíku začala řešit až v závěru knihy. Nečekejte tudíž žádnou velkou akci, ani nebezpečí a šokující zvraty a odhalení. Samotná akce na závěr vyznívá naivně a hloupě, proto není divu, že dopadla tak, jak dopadla. Člověk by řekl, že prastaré víly budou chytřejší a prozíravější…

Věřím ale, že drtivá většina čtenářů Sarah J. Maas absenci propracované zápletky odpustí, protože Dvůr mlhy a hněvu se čte naprosto skvěle, stránky vám ubíhají pod rukama a každá kapitola vás baví. A ruku na srdce, většinu čtenářek stejně víc zajímá, co se stane mezi Feyre a Rhysandem, než co plánuje král Hybernu a jak do toho zapadá Kotlík. Navíc v závěru přeci jen nechyběl jeden zvrat, slibující zajímavý vývoj a nové neotřelé vztahy mezi vedlejšími postavami. Takže je jisté, že se v následujícím díle s názvem Dvůr křídel a zmaru, který vyjde v překladu v roce 2018, máme na co těšit.

Sarah J. Maas: Dvůr mlhy a hněvu (Dvůr trnů a růží 2), Cooboo, duben 2017.