Michael se stal mistrem živoucí hry Mýtina, ale před dvěma lety udělal chybu, která ho stála přátele i prvenství. Teď se rozhodne do Hry vrátit, jenže místo nejlepšího hráče se z něj stává začátečník… Je odhodlaný dostat se znovu až na vrchol a zjistit, co se tehdy stalo, jelikož Mýtina má svá temná zákoutí a tajemství…

Vojtěch „Artemian“ Hlavenka píše poměrně jednoduše, ale čtivě a chytlavě. V Kódu Mýtina s podtitulem Zpátky ve hře nechybí zajímavý a originální svět postapokalyptické České republiky a střední Evropy, akce, nebezpečí, tajemství a záhada z minulosti, protože Mýtina očividně není tím, čím se na první pohled zdá. Právě ona tajemství vás vtáhnout do děje a budete chtít vědět, co se tehdy stalo, jak je to s celou Mýtinou a jaká vyšší hra se tu hraje.

Samotná hra Mýtina vyniká tím, že uživatelé nehrají ve virtuálním světě, ale skutečně se ve speciálních oblecích prohánějí po Mýtině, která se nachází kdesi na místě radioaktivních Krušných hor. Vojtěch Hlavenka má navíc bohatou fantazii, protože na Mýtině rostou obří trávy, rostliny, pařezy a podobně. Kromě gigantické přírody nechybí ani celá řada nejrůznějších potvor, které musí hlavní hrdina pozabíjet, nebo úkolů a úskalí.

Takhle to zní skvěle, a také to mohlo být. Největším problémem Kódu Mýtina je absence děje, postupného dávkování informací, představování vymyšleného světa a budování napětí. Nepomáhá tomu ani nesympatický hlavní hrdina Michel, který je chytrý jako rádio a zpočátku se chová jako puberťák, který si o sobě myslí, jak je hrozně namachrovaný. Jelikož byl už dříve mistrem, tak umí obejít všechny nástrahy Mýtiny a bleskurychle a zdánlivě bez námahy šplhá po herním žebříčku. Vedlejší postavy nemají dostatek prostoru, takže zůstávají poměrně ploché.

Hřebíčkem do rakve pro mě bylo úmorné množství levelování, které sice k žánru lit rpg patří, ale tady ho bylo daleko víc než skutečného děje. Navíc Vojtěch Hlavenka používá dost svérázné slovný obraty a přirovnání ve snaze dodat textu na originalitě, které ale ve výsledku působí nepřirozeně a rušivě.

Kód Mýtina s podtitulem Zpátky ve hře měl slušný potenciál – zajímavé nápady, autorovu bohatou fantazii a tajemství, jehož rozlousknutí vás bude skutečně zajímat. Jenže jeho odhalení si autor bohužel schoval do případného dalšího nebo dokonce dalších dílů. Právě snaha natáhnout příběh na víc dílů knížce zlomila vaz, protože postrádá děj a čtenáři nedostanou jedinou kloudnou opovědět na své otázky. Kdyby se Vojtěch Hlavenka spokojil pouze s jednou knihou, tak to mohlo dopadnou úplně jinak a já bych zpívala úplně jinou písničku. Takhle ale bohužel slušný potenciál vyšuměl do ztracena.

P. S. Nejsem žádná pařmenka počítačových her a strašně nerada píšu nepříznivé recenze. Třeba autorovým příznivcům a vášnivým hráčům počítačových her by to mohlo sednout.

Vojtěch „Artemian“ Hlavenka: Zpátky ve hře (Kód Mýtina 1), Fragment, duben 2024.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media.