Silný příběh, poetický styl, nejednoznačné postavy a vynikající záporák

Desetiletá Ču je poslední dívkou ve vesničce sužované chudobou, suchem a hladomorem. Jejímu bratrovi Ču Čchung-paovi je předurčen zářivý osud, jenže poté, co je přepadnou lapkové a jejich otec zemře, si Čchung-pa dobrovolně zvolí smrt. Ču je rozhodnutá přežít, a tak si přisvojí identitu svého bratra a vydává se do kláštera. Jenže netuší, že tím roztočila soukolí osudu, které nakonec změní tvář celé říše…

Ve Velké Chüan v polovině 14. století totiž vládne velký chán, tedy vůdce dobyvatelských mongolských válečníků, a proti němu stojí povstalci Rudí turbani, kteří chtějí obnovit vládu čínských císařů. Naději na vítězství jim dává Zářivý princ, dítě obdařené mandátem Nebes, který z něj vyzařuje v podobě rudého světla.

Ču je chytrá, plánuje, intrikuje a přemýšlí. Vytrpí všechna příkoří a násilí, aby si zachovala identitu chlapce a přežila. Postupně ale začíná toužit po zářivém osudu, velikosti a slávě, což ji mění a její činy jsou stále „mužštější“, tedy násilnější a krvavější.

Výborně vykreslené jsou i komplikované, nejednoznačné a morálně šedivé vedlejší postavy, jejich motivace, vývoj a tajemství. Příběh si pro sebe ukradl vykleštěný generál Ou-jang, protože jeho dějová linka má všechno: zakázanou lásku ke svému pánovi, mongolskému knížeti Esenovi, tragickou minulost vykoupanou v krvi, krutou kastraci, kvůli které jím všichni opovrhují, válku, pomstu i zradu. Zajímavou postavou je i druhý syn che-nanského krále Wang Pao-siang, který odmítá bojovat a radši se věnuje byrokracii, tudíž se „nechová jako pravý muž“ a sklízí všudypřítomné opovržení. On a generál Ou-jang by mohli být spojenci, ale místo toho se nemůžou vystát. Jejich opakem je bystrá, soucitná a empatická Ma, která patří k jedné z málo opravdu kladných postav.

Shelley Parker-Chan se inspirovala Čínou ve 14. století a příběhem o založení dynastie Ming, ale přidala do něj hrdinku vydávající se za muže a lehké nadpřirozené prvky v podobě mandátu Nebes nebo duchů.

Shelley Parker-Chan píše krásným, bohatým a poetickým stylem. Ten ještě zdůraznil brilantní český překlad Viktora Ettlera, a to natolik, až mi přišel lepší než originál. Pod tím poetickým stylem se ale skrývá dramatický a surový příběh. Shelley Parker-Chan se držela věrného vyobrazení historie se vším násilím, chudobou, utrpením, předsudky, mizogynií a nelehkým údělem žen. Zachytila dobu, v níž byla mužská čest postavená nad lidské životy a zdravý selský rozum, genderové role jasně rozdělené a odlišnost se nepřipouštěla.

Shelley Parker-Chan celý příběh postavila na jing a jang, ženském a mužském principu, opaků, které se vzájemně doplňují, a zrcadlí je v osobnostech Ču a generála Ou-janga, jejichž osudy se nenápadně, ale neodvolatelně prolínají jako šroubovice DNA.

Jež se stala sluncem nechybí ani válka, intriky, zrada, bitvy a násilí. Ty vyvažuje síla přátelství, špetka romantiky, kapička humoru a silná women power. Celá kniha je prošpikovaná queer prvky, ale vzhledem k tomu, že se příběh odehrává ve 14. století, tak Shelley Parker-Chan nepoužívá moderní termíny a ponechává je uvěřitelně zasazené do historického kontextu. Třešničkou na dortu pak zůstává, že není jasné, kdo je skutečně hlavním záporákem.

Přirovnávat ale dilogii Zářivý císař k populární Hře o trůny je poměrně mimo. Jež se stala sluncem (stejně jako druhý díl Jenž utopil svět) také přináší surový příběh, který jde až na dřeň, ale působí mnohem sofistikovaněji, poetičtěji a obejde se podrobných popisů násilí, zvěrstev nebo sexu.

Jež se stala sluncem se právem zařadila mezi nejlepší knihy, které jsem za rok 2024 přečetla. Ať už máte rádi fantasy nebo historické romány, silné ženské hrdinky, morálně šedé postavy, poetický styl nebo fandíte okouzlujícím záporákům (a Ou-jang je jeden z nejlepších), tak takhle kniha (a celá dilogie Zářivý císař) je přesně pro vás. Na podzim roku 2024 vyšel druhý a závěrečný díl s názvem Jenž utopil svět. Těším se na něj moc, ale taky se bojím, protože je mi jasné, že mi zlomí srdce.

Shelly Parker-Chan: Jež se stala sluncem (Zářivý císař 1), HOST, červen 2024.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství HOST.

Napsat komentář