Elias Westbrook je nováčkem hokejového týmu Toronto Thunder, ale zatím víc exceluje v bulváru než na ledě. Nedal jediný gól, ale okupuje titulky svými milostnými úlety, i když nic z toho není pravda. Sage se touží stát primabalerínou, ale zatím jí to přineslo jen řadu odmítnutí a finanční krizi. Takže když je s Eliasem vyfotí, Sage dostane nápad: budou spolu na oko chodit. Ona získá pozornost na sociálních sítích a šanci, že si jí konečně všimnou na konkurzu, a Elias si napraví pošramocenou pověst. Eli se k tomu staví skepticky, ale nakonec souhlasí. Jenže jak dlouho jim vydrží to chození jen jako, než se do toho přimotají skutečné city?

Sage je vtipná a má proříznutou pusu, ale za těmi neustálými fórky a občas až přílišnou otevřeností skrývá traumata z dětství a emocionální zátěž. Elias je hodný, milý a introvertní kluk, co nepaří a soustředí se na hokejovou kariéru. I on si ale nese trauma z minulosti, a tak se občas ztrácí ve vlastní hlavě a těžce na něj doléhá tlak okolí i vlastní očekávání.

Pirueta volně navazuje na první díl s názvem Zakázané uvolnění, ale jednotlivé knihy se dají číst i samostatně. Zakázané uvolnění jsem přirovnávala ke knihám od Elle Kennedy, Pirueta má blíž k tvorbě Mariany Zapaty. Pirueta patří mezi slow burn romance, kde se vztah vyvíjí od spojenectví v podobě předstíraného vztahu přes přátelství až k citům. Elias a Sage se podporují a respektují, starají se jeden o druhého a vzájemně se uklidňují a povzbuzují. Na spicy scény dojde až v druhé polovině a není jich moc, což vítám. Plusem je i to, že se v Piruetě znovu setkáme s Aidenem a Summer ze Zakázaného uvolnění i s Eliasovými kamarády a bývalými spoluhráči Dylanem a Kianem.

Bal Khabra do textu zakomponovala i téma adopce, syndrom chybějícího rodiče, nespavost, noční můry nebo úzkostné myšlenky. Také ukazuje tvrdé podmínky nováčků v NHL a tlak, který je na ně kladen, stejně jako neutěšenou realitu nekonečných baletních konkurzů, odmítnutí a finančních problémů.

Z první poloviny Piruety jsem byla nadšená, protože kombinace hokeje a baletu fantasticky funguje. Pár nedokonalostí se sice našlo, protože cesta k předstíranému vztahu byla trochu kostrbatá, a způsob, jak je přimět společně bydlet, pro změnu typicky románový. V druhé polovině ale přišlo úskalí v podobě nedostatku komunikace, kdy si oba myslí, že to ten druhý necítí stejně. Elias vysílal smíšené signály, což vůči Sage nebylo fér. Navíc byl celou dobu popisován jako takový zlatý retrívr, ale jakmile přišlo na erotiku, tak měl najednou plnou pusu sprosťačinek, což mi k jeho povaze vůbec nesedělo. (Nehledě na to, že sprosté řečičky nejsou sexy a nechápu, proč je autorky do romancí pořád cpou).

Navzdory výtkám Piruetu (stejně jako Zakázané uvolnění) vřele doporučuju, protože se jedná o extrémně čtivý a vtipný příběh s pomalou romantikou. Doufám, že v českém překladu vyjde i třetí díl Resolve, kde je hlavním hrdinou hokejista Dylan Donovan, trochu pařič a průšvihář, a jeho partnerkou krasobruslařka. A jsem zvědavá, jestli Bal Khabra věnuje vlastní příběh i Kianovi Ishidovi a zda neplánuje také pokračování typu next generation, pro který si tady připravila půdu v podobě Seana, mladšího bratra Sage.

Bal Khabra: Pirueta (Dalton U 2), Cosmpolis, září 2025.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Cosmopolis.