Jste zvědaví, jak to vypadá ve Scholomancii po konci stejnojmenné trilogie? Dokážete si představit Elizabeth Bennettovou z Pýchy a předsudku létající na drakovi nebo setkání Irene Adlerové a Sherlocka Holmese po jeho údajné smrti? A chcete nahlédnout do světa z nové fantastické série, na které Naomi Noviková pracuje? Tak to vše přináší sbírka Pohřbeno v hlubinách a jiné povídky.

Povídková sbírka Pohřbeno v hlubinách a jiné povídky obsahuje třináct příběhů. Většinu povídek spojují silné a nezávislé hrdinky, které netouží po svatbě, ale po svobodném životě. Všechny jsou chytré, prozíravé a praktické a dost často dělají „mužské“ věci, takže bojují s mečem, stávají se piráty nebo létají na dracích. V povídkové sbírce nechybí nevšední směs nápadů (autorčina fantazie je skutečně bezbřehá), magie, která se v některých příbězích vyskytuje přímo a jindy spíš v podobě magického realismu, ironický smysl pro humor, náznaky queer témat nebo originální pojetí nejrůznějších klišé. Naomi Noviková píše bohatým, propracovaným a poetickým stylem, se spoustou náznaků, tajemství, tajuplné a místy až snové atmosféry. Pohřbeno v hlubinách a jiné povídky má navíc nádhernou obálku, a i vevnitř je kniha krásně zpracovaná – nechybí ilustrace, které oddělují jednotlivé povídky, a v té poslední ani mapy.

Po večerce můžeme zavítat zpátky do Scholomancie, kde studuje nová generace. Čekala jsem, že po konci trilogii Scholomancie se žákům bude žít o něco lépe (i když ono se žije, protože jim nehrozí smrt ve sprchách nebo u snídaně). Mihne se v ní i Orion Lake, ale už ne El. Mám ráda, když povídky fungují jako bonusový epilog, ale tady tomu tak bohužel nebylo.

Povídka Vici patří do autorčina světa Temeraire. V ní se vydáme až do starého Říma, kde žije zhýralý a zahálčivý Antonius, kterému je jako trest uloženo zabijí draka. Tahle povídka je nejvíc čtenářky přístupná a taky nevtipnější, protože dračici Vici si pro její humor zamilujete. Klidně bych se po téhle povídce pustila i do autorčiny série Temeraire, která se odehrává za doby Napoleonských válek, ale bohužel z devíti dílů bylo do češtiny přeloženo pouze pět.

Souběžnosti vypráví o Irene Adlerové, femme fatale z románů o Sherlocku Holmesovi od A. C. Doyla. Naomi Noviková pracuje se všemi oblíbeními fanouškovskými teoriemi – byl Holmes panic, nebo skončil s Irene v posteli? A byly jeho city k Watsonovi skutečně pouze přátelské? Zároveň jsou Souběžnosti hluboce lidské, dojemné a z Irene i Sherlocka se stávají životné postavy z masa a kostí.

Z povídky Spřádání stříbra se později stal stejnojmenný román Spinning Silver (v češtině vyšlo jako V zajetí zimy a moc doporučuju, protože ta kniha je úžasná). Bylo trochu zvláštní číst něco, co už jsem jednou tak nějak četla, i když vyznění povídky a románu se liší – tady je konec pragmatický, je tu naznačena možnost jiné romantické linky, ale rozhodně má něco do sebe.

A moc bych si přála, aby se román stal i z povídky Sedm, protože hlinotvůrkyni Kath a nabručeného Grovina jsem si zamilovala. Kath je talentovaná, rozumná, chytrá a prozíravá. Dokážu si v románu představit vývoj postav, Grovinovu proměnu, pomalé odhalování, zda kostí hlína skutečně zabíjí nebo ne, i slow burn romanci. Povídka ale byla bohužel trochu useknutá.

Požehnání je kratičké, i když vtipné, protože oplývá ironickým humorem a pohrává si pohádkovým motivem dobrých a zlých sudiček a jejich darů.

Draci a dekorum je retelling románu Pýcha a předsudek od Jane Austenové, v němž Elizabeth Bennettová létá na dračici a velí vlastnímu oddílu. Zní to sice bláznivě, ale překvapivě to funguje, i když dávám přednost originálu.

Povídkové sbírky jsou nevděčné, protože se v nich vždycky najdou příběhy, co si zamilujete i ty, co vám nesednou. Povídka Araminta aneb vrak Amphidraku, která nás zavádí do doby regentství a mezi piráty, obsahuje ironický smysl pro humor a svébytně pojatou queer linku, na mě byla trochu divočina. Přiznám se, že smutný příběh z války s názvem Konvice lorda Dunsanyho nebo tajuplnou povídku Hrad Coeurlieu ze čtrnáctého století, kdy hrozí další morová rána a nechybí v ní tajemná věž a ještě tajemnější pověsti, jsem moc nepobrala. Příliš mě nezaujala ani povídka Pohřbeno v hlubinách, která dala celé sbírce název, i když zajímavě uchopila starou řeckou báji o Théseovi a Mínótaurovi, protože tady je hlavní hrdinkou Ariadna. Sci-fi Sedm let mimo domov bylo pro mě nejslabším příběhem ze všech. A úplně nevím, co si myslet o povídce Dlouhá cesta, která dává nahlédnout do nové fantasy série s pracovním názvem Bláznivina, na níž Naomi Noviková pracuje.

I tak Pohřbeno v hlubinách a jiné povídky doporučuju, protože Naomi Noviková ani v kratších literárních útvarech nešetří svým typickým poetickým stylem, bohatou imaginací, originální hrou s různými klišé a hlavně silnými a nezávislými hrdinkami. Věřím, že ve sbírce Pohřbeno v hlubinách a jiné povídky si každý čtenář najde příběhy, které ho uchvátí.

Araminta aneb vrak Amphidraku – 3 ٭

Po večerce – 4 ٭

Vici – 5 ٭

Pohřbeno v hlubinách – 2 ٭

Spřádání stříbra – 4,5 ٭

Souběžnosti – 5 ٭

Sedm – 5 ٭

Požehnání – 3 ٭

Konvice lorda Dunsanyho – 2,5 ٭

Sedm let mimo domov – 1 ٭

Draci a dekorum – 4 ٭

Hrad Coeurlieu – 2,5 ٭

Dlouhá cesta – 3 ٭

Naomi Noviková: Pohřbeno v hlubinách a jiné povídky, HOST, září 2025.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství HOST.