Osmdesát mladých žen bylo vybráno do prestižního programu EvenStar s cílem opustit navždycky Zemi, letět vesmírem na planetu X, cestou se nechat oplodnit a porodit děti a pak planetu obydlet. Jenže to by nesměla vybuchnout bomba, která zabije tři členky posádky, včetně kapitánky. Byla to nehoda, chyba v konstrukci lodi, mimozemšťané nebo sabotér přímo na palubě? To musí zjistit náhradnice Asuka…

Asuka se cítí jako podvodnice. V náročném, celosvětově sledovaném programu EvenStar byla vybrána, aby reprezentovala Japonsko, i když většinu života prožila v Americe a japonsky umí akorát základy. Na lodi je jako náhradnice, která nemá žádnou konkrétní pozici, a aby toho nebylo málo, tak se jí ani nepodařilo otěhotnět.

Hluboká obloha je prvotinou japonsko-americké autorky Yume Kitasei. Píše stručně, úderně, ale zároveň trochu odosobněně. V knize zobrazuje nehezkou, ale bohužel nikoliv nereálnou vizi budoucnosti, kdy lidstvo zničilo planetu, vyčerpalo zdroje, vyhubilo všemožné druhy zvířat a vypukla další světová válka. Zároveň varuje před narůstajícím vlivem militantních a nenávistných skupin, ale třeba i před ochránci přírody, kteří mají dobré cíle, ale snaží se jich dosáhnout špatnými způsoby.

Hluboká obloha má dvě časové linie – první se odehrává na vesmírném plavidle a druhá ukazuje Asučinu minulost. Soustředí se na program EvenStar, který kombinuje akademii a zároveň celosvětovou reality show, kdy je po letech studia a výcviku z několik set dětí vybrána osmdesátičlenná posádka. Téma náročné akademie a drsné soutěže se objevuje snad ve všech dystopiích a nedokázala jsem překousnout představu geniálních dětí, které ve dvanácti vylezou na Mount Everest nebo dirigují národní symfonický orchestr. Očekávala jsem, že Hluboká obloha bude sci-fi říznuté thrillerem, ale zasloužila by si označení young adult dystopie/sci-fi.

Asuka je navíc podivně roztržitá, nevnímavá a nezúčastněná, uvězněná v pochybách o sobě samé a svých emočních traumatech, až se nezajímá o nic kolem sebe. Yume Kitasei chtěla vytvořit lidskou, nedokonalou hrdinku, ale Asuka mi nakonec přišla přesně tak neschopná, jak samu sebe vnímá.

Jsem velkou fanynkou dobře udělané queer reprezentace v knihách, ale tady mi přišla samoúčelná a na sílu. Nějak jsem nevěřila, že by mezi osmdesáti osobami ženského pohlaví z celého světa bylo tolik nebinárních. A těhotný trans muž už byl moc i na mě.

Hluboká obloha měla potenciál a pár zajímavých nápadů, ale celkově mi přišla nedotažená a roztříštěná. Jako kdyby si autorka nedokázala vybrat, jestli chce psát dystopii, detektivku nebo psychologický román o ženách a jejich komplikovaných vztazích. Toho, kdo stál za výbuchem, jsem odhalila kolem sté stránky, i když se mě autorka snažila zmást. Stručný, odosobněný styl mi neumožnil se ponořit do děje a postavy jsou tak ploché a nevykreslené, že jsem si k nim nedokázala najít cestu a fandit jim. A to ani nemluvím o logice, protože proč letěly na takové mrňavé plechovce bez pořádného vybavení a zásob? To snad na planetě X čekají hotel s all inclusive? A tak bych mohla pokračovat…

Yume Kitasei: Hluboká obloha (HOST), prosinec 2024.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství HOST.