RUNA – Spojená republika Severní Ameriky – v blíže neurčené budoucnosti, kdy virus zničil značnou část pozemské populace. Místo, kde vládne dokonalý řád, vyspělé technologie, zakazuje se náboženství a podporuje agresivní míšení ras, protože tím se zabraňuje genetickým mutacím sužujícím lidstvo.

Justin March, bývalý služebník z RUNA specializující se na náboženské skupiny, byl poslán před čtyřmi lety do vyhnanství. Nyní konečně dostává příležitost vrátit se zpět do vlasti, když je pověřen vyšetřováním záhadných rituálních vražd. Jako osobního strážce získává pretoriánku Mae Koskinenovou, jednu z obávaných uměle vylepšených bojovníků. Justin s sebou z vyhnanství přiveze i svou chráněnku Tessu, která si musí zvyknout na nový způsob života, jenž se v ničem nepodobá tomu starému. Každý z nich má kromě role v základní ose příběhu své vlastní drama – a někdo z nich nejspíš víc než jedno.

Šachovnice bohů zajímavě spojuje různé žánry: sci-fi, dystopii, nadpřirozeno, detektivku a trochu romantiky. Kniha je určena dospělým čtenářům, což se projevuje hlavně na pojetí milostné zápletky, ale bez obav si ji mohou přečíst i fanoušci young adult sérií. Autorka se navíc tohoto prvku úplně nevzdala a zakomponovala ho do příběhu v podobě šestnáctileté Tessy.

Šachovnice bohů je prvním dílem nové série Věk X od Richelle Mead, autorky populární Vampýrské akademie a Pokrevních pout. Richelle Meadtentokrát zvolila klasické vyprávění ve třetí osobě. Jednotlivé kapitoly jsou popisovány z perspektivy jedné z hlavních postav – Justina, Mae nebo Tessy.

Dystopický svět v Šachovnici bohů je opravdu složitý. Autorka se snaží svou vizi čtenáři představit, ale zároveň budovat napětí, proto nevysvětluje vše hned od začátku. To vede k tomu, že člověk zhruba sto stránek tápe, co znamenají slova jako RUNA, Gemmani, Úpadek, EA, kasty a podobně. Některé z výrazů dokáže rozklíčovat sám, u jiných si musí počkat na vysvětlení. Richelle Mead má všechny pojmy perfektně promyšlené. Jakmile ovšem určité termíny vysvětlí, přidá pár nových, aby si mohl čtenář zase s něčím lámat hlavu.

Čtenáři některé z předchozích sérií od Richelle Mead se neubrání porovnávání. V románu se objevuje podobná situace jako v Sukubě, ale podle mého názoru se Šachovnice bohů  nejvíc blíží Pokrevním poutům, spin-offu k Vampýrské akademii. Justin je podobný typ jako Adrian, kdyby nepotkal Sydney, jen je zhýralejší, arogantnější a sebestřednější. Mae zase z hlediska své práce občas maličko připomene právě Sydney a vidím tu možnost i na obdobný duševní a charakterový vývoj jednotlivých postav. Obě série ale zůstávají originální a překvapivé, a to, co je spojuje především, je autorčin úžasně čtivý a chytlavý styl.

Richelle Mead napsala nápaditý a propracovaný úvod série, který funguje především jako představení složitého světa a postav. Věřím, že v druhém díle čtenáři vklouznou do známého prostředí a povezou se na vlně příběhu, aniž by je při skvělém čtenářském požitku občas rozptylovaly neznámé pojmy.