Uplynulo devět měsíců od chvíle, kdy Agáta se Sofií zrušily kletbu, vrátily se ze Školy dobra a zla do rodné vesnice Gavaldonu a získaly svůj šťastný konec. Tak proč si ani jedna šťastná nepřipadá? Sofie trpí tím, že se její otec hodlá znovu oženit a ji odstavil na druhou kolej. Agátě se zase nebezpečně často zdává o krásném princi Tedrosovi, s ním se seznámila v pohádkové říši.

Agátino neuvážené přání, aby její příběh skončil jinak, znovu otevře bránu mezi říší pohádek a lidským světem. Pohádkové bytosti pronikají do Gavaldonu s cílem zabít Sofii, již považují za zlou čarodějnici, a přitom neváhají pustošit vesnici. Agáta v tom svou kamarádku nenechá, takže se obě znovu ocitají v pohádkové říši, kde nic není tak, jak si pamatují. Škola dobra a zla přestala existovat. Místo Školy dobra existuje pouze Dívčí škola, kde bez rozdílu studují hodné i zlé dívky. Princové se stali přebytečnými, protože holky přece prince k lásce nepotřebují. Vlastně je nepotřebují vůbec.

Agáta se snaží napravit všechen zmatek, který svým přáním způsobila, a dostat se se Sofií v bezpečí domů. Pořád ale touží po Tedrosovi a navíc se obává, že v pohádkovém světě se ze Sofie opět stane děsivá a mocná čarodějnice. Sofie se snaží být hodná, ale její sobecké a sebestředné já tu a tam vyleze na povrch a ovlivňuje její jednání. Agáta a Sofie se z předchozích událostí v pohádkové říši poučily, takže se chovají dospěleji a méně sobecky. Čas od času se ale u nich opět projeví předsudky, obavy a touha prosadit vlastní zájmy za každou cenu, takže si svou nelehkou situaci ještě víc zkomplikují.

Čtenář se setká  řadou vedlejších postav známých už ze Školy dobra a zla. V první řadě s princem Tedrosem, který se ocitá ve víru pochybností, obav a nenávisti, jejž ho přimějí zničit si svůj šťastný konec. Nechybí bývalé Nikdyvícky Hestera, Bledule a Otylka, které pomáhají Agátě, ani bývalé Navěčky jako Bellatrix či členové profesorského sboru. Na scénu přibyla nová postava podobě ředitelky Dívčí školy Evelíny Krutopřísné, co se objevila neznámo odkud a přetváří si školu k obrazu svému. Ale snaží se jen vytvořit dokonalý svět bez princů, nebo sleduje ještě jiné, temnější záměry? A jak do toho všeho zapadá tajemná, němá dívka Jara? Všechny vedlejší postavy ale mají v příběhu minimální roli, což je škoda, protože například Hestera nebo Otylka v sobě skrývají značný potenciál.

Příběh se v základu drží stejné šablony jako Škola dobra a zla. Jen v něm tentokrát nebojuje dobro proti zlu, ale dívky proti chlapcům. Mezi tím vším se Agáta a Sofie snaží udržet si své přátelství a získat šťastný konec, ať už je jakýkoliv. Ústřední zápletka je ale daleko zapeklitější, než na první pohled vypadá. Autor skrývá pár es v rukávu, která si nechává až na samotný závěr, kdy čtenáře čeká hned několik překvapivých zvratů a odhalení.

Soman Chainani píše velmi lehce a přitom chytlavě, takže se Svět bez princů čte jedna báseň. Opět si originálně pohrál s pohádkovými motivy, k nimž tentokrát připojil vděčné téma boje žen proti mužům a rozhodováním se, co má větší sílu a cenu: přátelství nebo láska? Láska hraje v pohádkách zásadní roli, ale ve Světě bez princů je vztahu mezi Agátou a Tedrosem věnováno minimum prostoru, což jistě zklame nejednu čtenářku.

Svět bez princů svěže a neotřele zpracovává pohádkové motivy a odvěký boj můžu proti ženám. Kvalitu této trilogie snižuje akorát občasné sobecké a proměnlivé chování hlavních hrdinek. Konec je ale opravdu překvapivý a otevřený, takže všichni čtenáři budou nedočkavě čekat na české vydání závěrečného dílu s názvem The Last Ever After.