Serafína vypráví poutavý Příběh draků   

serafina.jpg

Šestnáctiletá Serafína Dombeghová projevuje od malička velký hudební talent. Právě láska k hudbě ji přivedla na královský dvůr, přestože by se raději měla držet v ústraní a neupozorňovat na sebe. Serafína totiž skrývá temné tajemství, které by ji mohlo stát všechno – je člověkem pouze z poloviny, z té druhé je drak.

Blíží se čtyřicáté výročí mírové Smlouvy mezi lidmi a draky a do Goredu má přijet sám vůdce dračího lidu, ardmagar Comonot. Jenže krátce předtím je zavražděn oblíbený princ Rufus, kterého neznámý útočník připravil o hlavu – a lidé podezřívají z tohoto zločinu draky. V království Goredu až dosud žili lidé a draci v křehkém a pečlivě hlídaném míru. Draci se zde mohli pohybovat pouze v lidské podobě a na ramenou nosili rolničky, jimiž se odlišovali od skutečných lidí. Ti se jich totiž bojí a tajně jimi opovrhují, protože nemají duši. Vražda prince Rufuse začne ohrožovat nejistý mír a napjatá situace ve městě se stává stále nebezpečnější.

Přestože je Serafína z poloviny drak, působí velmi lidsky a uvěřitelně. Trápí ji dračí netaktnost a chladné chování, nutnost skrývat svou vlastní podstatu a lhát všem lidem okolo. Nepostrádá slušnou dávku zdravého rozumu, emoce ani takt. Trpí prudkými bolestmi hlavy a vidinami, kdy se jí v mysli objevují obrazy sedmnácti bizarních stvoření, jež budou v příběhu hrát důležitou roli.

Děj doplňuje pestrá skupinka vedlejších postav. Serafínin dračí učitel Orma je jedním z mála osob, jež znají její nebezpečné tajemství. Jeho nohsled, mladý drak Basind, přísně dodržuje dračí zákony, i když jinak toho v hlavě moc nemá. Serafina se spřátelí s princem a kapitánem královské stráže Lucianem Kiggsem a postupně k němu začíná cítit i něco víc. Starý a nerudný hudební mistr Viridius a jeho chráněnec, geniální vynálezce Lars, skrývají vlastní tajemství. Svou roli sehraje i mladá a okouzlující, přestože nezkušená princezna Glisselda. Stejně jako u Serafíny i u vedlejších postav dokázala autorka vykreslit plastické a uvěřitelné charaktery.

Rachel Hartman si zdařile poradila s popisem draků. Ti sice vypadají jako lidé, ale nemyslí a nechovají se tak. Rozum u nich vždycky převažuje nad emocemi, které považují za nevhodné a nebezpečné. Chybí jim cit pro lidskou zdvořilost či takt, smysl pro humor a ironii. Jsou ale velmi inteligentní, dokáží vytvářet úžasné vynálezy, počítat složité matematické rovnice nebo perfektně rozumí fyzice.

Příběh draků je postaven na pomalém vykreslování světa, v němž žijí lidé a draci, což s sebou nese řadu problémů a nebezpečí. Rachel Hartman čtenáři postupně odhaluje další a další informace a nenápadně splétá promyšlený příběh. Nechybí v něm ani lehká romantická linka v podobě milostného trojúhelníku. Navzdory tomu zde ale romantika působí nenásilně a uvěřitelně.

Autorka se soustředila hlavně na konflikty mezi lidmi a draky a budování fantaskního světa. Trochy akce se čtenáři dočkají až v samotném závěru. Příběhu draků naneštěstí chybí napětí a spád, které by přiměly čtenáře se začíst a nedočkavě otáčet stránky.

Příběh draků lze doporučit čtenářům, kteří si potrpí na fantasy s dračí tématikou, s poměrně dobře promyšleným světem, nepředvídatelným dějem a plastickými charaktery. Naopak čtenáři toužící po jednoduchém a napínavém příběhu plném akce, nebezpečí a romantiky by mohli být zklamáni.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s