Margaret Campbellová se vrátila do Spojených států, učí na univerzitě a věnuje se své profesi soudní patoložky. Snaží se zapomenout na Čínu a hlavně na jistého detektiva Li Jena. To se jí ale příliš nedaří, zvlášť když je přizvána k vyšetřování případu, kdy bylo v nákladním voze nalezeno několik desítek mrtvých čínských imigrantů. Aby toho nebylo málo, tak se vyšetřování účastní i Li Jen, toho času působící ve Washingtonu…
Margaret zjišťuje, že všichni imigranti dostali před příjezdem do Spojených států injekci. Vzápětí vyplouvá na povrch děsivé odhalení, že obsahovala zmutovaný vir španělské chřipky, který v roce 1918 zabil víc lidí než celá první světová válka. Začíná závod s časem, protože nikdo netuší, kolik imigrantů naočkovaných smrtícím virem se dostalo do Spojených států, a co může vir aktivovat. Margaret s Li Jenem musí zapomenout na staré sváry a spolupracovat, aby zachránili život nejen sobě, ale i milionům dalších lidí.
Margaret je pořád ironická, jízlivá a sama sobě čas od času způsobuje problémy. Už ale naštěstí neřeší své trable alkoholem. Li Jen zůstal tím svědomitým, zarputilým a tvrdohlavým policistou. Oba se občas chovají tak, že byste jim nejradši dali facku, aby se probrali. Přesto si je oblíbíte, možná právě proto, že jsou tak nedokonalí, jak jen lidé mohou být. Oba pomalu emocionálně vyspívají, smiřující se svými city a je pro ně snazší o nich mluvit.
Opět nechybí pestrá skupinka vedlejších postav. Sympatický major a vojenský soudní patolog Steve Cardiff se smyslem pro černý humor, který má očividně romantický zájem o Margaret, agent FBI Sam Fuller, podivínský vědec Felipe Mendez, přítel Margaretina zesnulého manžela, nebo zaměstnanec imigračního oddělení Michael Hrycyk, který navzdory své profesi patří mezi rasisty.
Peter May píše neuvěřitelně čtivě a chytlavě a dokáže barvitě a plasticky vykreslit prostředí, v němž se příběh odehrává. Zdařile kombinuje detektivní linku točící se kolem nelegálních imigrantů a stále aktuální hrozby biologického terorismu s komplikovanými pracovními, rodinnými i milostnými vztahy. Detektivní linka nepůsobí průhledně (třeba jako ve Čtvrté oběti) a hladce funguje. Zkušení čtenáři detektivek budou mít sice určité podezření, ale jak a proč se to celé odehrálo, se dozví až společně s hlavními hrdiny. Peter May také upozadil milostnou linku, což část čtenářů jistě potěší – a část (mezi kterou patřím třeba já) zase už tolik ne. Ve výsledku ale vytváří atraktivní a chytlavý příběh, který vás pohltí natolik, že se od něj nebude moci odtrhnout.
Hadohlavec má jediný problém, a to ten, že se jedná o čtvrtý díl ze série Čínských thrillerů, který se ale neodehrává v Číně. Peter May možná chtěl postavám poskytnout prostor k vývoji a udělat z Li Jena toho, který se snaží pochopit jinou společnost a kulturu, protože zatím byla společenských „vyvrhelem“ vždy Margaret. Bohužel se mu to ale příliš nepovedlo, protože zatímco Margaret v Číně zakoušela krušné časy, tak se zdá, že Li Jen si v Americe až na drobné nepříjemnosti žije poměrně spokojeně.
Čína je pro západního čtenáře atraktivní, protože se jedná o asijskou zemi s úplně jinou historií, kulturou a zvyky, a navíc o zemi, kde vládne komunistický režim. Bez exotické čínské příměsi z Hadohlavce zůstala jen normální detektivka točící se kolem problému nelegální imigrace a hrozby biologického terorismu. A detektivek s touto tématikou každý zkušený čtenář už dozajista pár četl.
Hadohlavec sice patří mezi povedené, čtivé a návykové detektivní příběhy, ale bez exotického prostředí Číny, postrádá to, co ho v tomto žánru činilo originálním a výjimečným. I tak se ale nemůžu dočkat dalšího dílu (protože ten konec, to bylo jako co?) a jen doufám, že tentokrát se Li Jen a Margaret zase ocitnou v Číně. U Čínských thrillerů by se totiž slušelo a patřilo, ne?
Peter May: Hadohlavec (Čínské thrillery 4), srpen 2017.
Za poskytnutí recenzní e-knihy moc děkuji nakladatelství HOST.