Enzo MacLeod se rozhodl, že objasní všechny případy nevyřešených vražd z knihy novináře Rogera Raffina. A teď se pouští to dalšího pátrání, protože chce vyřešit podivné okolnosti sedm let staré vraždy slavného šéfkuchaře Marca Fraysse, jehož restaurace se honosila třemi michelinskými hvězdičkami.

Enza tak cesta zavádí do Francouzského středohoří, kde se ubytuje v auberge Fraysse a snaží se zjistit, kdo slavného šéfkuchaře před lety připravil o život. Pokouší se zjistit, kdo byl ve skutečnosti Marc Fraysse, který byl sice geniálních kuchařem, ale měl také spoustu slabostí a nějaké to tajemství. Seznamuje se s Marcovou ženou Elisabeth, jeho bratrem a velkým milovníkem vína Guyem, recepční Anne, šéfkuchařem Georgesem, který nastoupil na Marcovo místo, nebo s podivínským a nemluvným zahradníkem Lucquim. Při vyšetřování spojí síly s místní policistkou Dominique, které před lety případ vyšetřovala, jenže se mezi nimi začíná vyvíjet jiný vztah než jen ten pracovní.

Jak už je pro sérii Akta Enzo typické, tak s vyšetřováním se prolíná i osobní život hlavního hrdiny. Tentokrát mu není věnován až takový prostor, ale i to stačí, aby se jeho rodinný i milostný život zase posunul dopředu a ještě se o trochu víc zkomplikoval, protože i Enzo má svá vlastní tajemství…

Tentokrát se v příběhu příliš neprojevují vedlejší postavy. Větší roli tu zastává akorát Enzova mladší dcera Sophie, ale její přítel Bertrand se tu třeba vůbec neobjeví. Také Enzova druhá dcera Kirsty, novinář Roger Raffin nebo Enzova femme fatale Charlotte se v příběhu spíš jen mihnou.

Peter May patří mezi zkušené a vypsané autory, takže i Zpětný ráz je neuvěřitelně čtivý a chytlavý. Autor tentokrát vsadil spíš na klasické vyšetřování, kdy se Enzo vyptává svědků, hledá stopy, poslouchá drby a občas se musí i někam skoro vloupat, aby dostal to, co potřebuje. Moderních technologií nebo forenzních metod tentokrát použije jen pomálu. Nechybí ani nějaká ta akce, nebezpečí, zvraty, ale hlavně spousta dobrého jídla a pití. Ty části jsou ostatně nejlepší, Peter May zde dokazuje, že se v jídle a ve víně vyzná (nebo že si to pečlivě nastudoval) a budou se vám u toho sbíhat sliby.

Nechybí ani romantická linka, jak už je v této sérii obvyklé. Mám romantiku v detektivkách v oblibě, ale v sérii Akta Enzo mě paradoxně irituje. Většinou se totiž jedná o náhodná milostná dobrodružství a upřímně podle toho, jak Peter May Enza popisuje a jak vykresluje jeho povahu, jsem nikdy nedokázala pochopit, proč má jednu femme fatale, v každém díle další ženskou, se kterou spí, a minimálně jednu v záloze, která by s ním spát chtěla… Tentokrát mi ale ona romantická linka nevadila, není jí tam moc, a přišla mi smysluplnější a nějak citlivější než v předchozích dílech. To ale nic nemění na tom, že se opět jedná o jedno z Enzových krátkodobých milostných vzplanutí a že ona romantika je v příběhu vlastně navíc.

Zpětný ráz mi tak připomněl druhý díl ze série s názvem Kritik, kde Enzo vyšetřoval smrt známého vinaře. Zpětný ráz i Kritik se nepyšní nějak dramatickým dějem nebo nečekanými odhaleními, patří spíš mezi ty „odpočinkové“ díly, které jsou postavené na autorově skvělém stylu, čtivosti a věrohodných a sugestivních popisech francouzské gastronomie a vína. A mě právě takhle odlehčenější podoba v sérii Akta Enzo vyloženě sedí, takže jsem si Zpětný ráz báječně užila a zhltla ho… no, jako amuse-bouches.

Takže Zpětný ráz mohu jen doporučit. Akorát by na obálce mělo být varování, že se tahle kniha nedá číst bez toho, aniž byste u toho neotevírali lahev vína, kterou si šetříte pro zvláštní příležitosti, nebo neluxovali v lednici, i když v ní asi jen těžko najdete něco, co by bylo hodné michelinské hvězdičky, natož hned tří 😊

Peter May: Zpětný ráz (Akta Enzo), Host, říjen 2018.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Host.