Přinese Kamenné nebe konec světa?

Orogéna Essun chce zachránit svět a najít svoji dceru Nassun. Jenže Nassun se vydává na pouť do Jádra s cílem ovládnout bránu z obelisků a zachránit svět, i kdyby to znamenalo, že ho musí zničit…

Kamenné nebe se opět odehrává ve třech dějových liniích. Essun zůstává ve spolu Kastrima, který připravila o bezpečný úkryt v geodě, takže tu nemá zrovna na růžích ustláno. Navíc za použití orogénie a obelisků platí krutou daň, protože jí zkameněla ruka. Nassun se s bývalým oporským strážcem Skaffou, kterého miluje jako vlastního otce, vydává na druhý konec světa do Jádra, protože i ona umí používat sílu brány z obelisků a rozhodne se tohle utrpení ukončit jednou provždy… Ve třetí dějové linii sledujeme samotného vypravěče, který nás celým příběhem provází, a dozvíme se něco víc o tom, jak vypadal svět předtím, než lidstvo začala sužovat ničivá období.

Kamenné nebe je závěrečným dílem trilogie Zlomená země, takže N. K. Jemisinová celou knihu plynule, nenápadně vysvětluje, nečekaně prohlubuje vymyšlený svět a dává čtenáři odpovědi na nesčetné otázky, které se mu nejspíš rojily v hlavě. Vtipem ale je, že příběh vypráví postavy, které buď sami nevědí, které bije, nebo mají paměť děravou jako cedník. N. K. Jemisinová vám žádnou odpověď nedá polopaticky, takže je na vás, abyste si jednotlivé střípky informací poskládali. Nicméně postupem času do sebe všechno začne zapadat, objevují se překvapivé odhalení, ze kterých mi skutečně spadla brada, a nakonec celá trilogie vytvoří úchvatně složitou a propracovanou mozaiku. Nejedná se ale o krásné dílo z pečlivě opracovaných barevných drahokamů, ale spíš o mozaiku v tvrdých, opotřebovaných a poznamenaných kamenů ve všech odstínech šedi, co jich lidé a život mají.

Konec a ta záchrana (nebo zkáza) světa je, dejme tomu, neepický v tom nejlepším slova smyslu. Žádná velkolepá bitva, dojemná shledání a vysvětlující a odpouštějící proslovy uprostřed souboje. Konec je – stejně jako celá trilogie – realistický, patřičně silný a bez klišé a patosu. Ale nakonec i v něm se skrývá jistá naděje, což je takových knih důležité.

N. K. Jemisinová v celé trilogii Zlomená země přinesla velmi realistický, možná až naturalistický příběh, který ovšem zabalila do působivého, poetického jazyka a obrovského množství originálních a nečekaných nápadů a obrazů. Musím se sklonit před autorčinou imaginací, ale zároveň se taky musím přiznat, že někdy moje hlava její představivost trochu nestíhala. Nicméně nakonec to všechno zapadlo do sebe, ačkoliv si ten zaniklácký svět z rostlin a buněčných struktur, které tvoří budovy, čerpadla, dopravní prostředky a rozvodnou síť, neumím úplně představit.

Trilogie Zlomená země si všechny ceny Hugo – toto prestižní ocenění získal každý díl, což se stalo poprvé v historii – rozhodně zaslouží. Není to sice čtení úplně pro každého, ale ten, kdo má rád mnohovrstevnaté příběhy, u kterých musí přemýšlet a domýšlet si, dokáže ocenit hloubku postav, originální nápady, poetický styl, a to, jak do sebe jednotlivé střípky informací postupně zapadají a tvoří úchvatnou, i když velmi realistickou mozaiku o konci světa, si rozhodně nesmí trilogii Zlomená země nechat ujít. Jedná se totiž o silné čtení, na které budete ještě dlouho vzpomínat a prožívat je.

N. K. Jemisinová: Kamenné nebe (Zlomená země: svazek třetí), HOST, říjen 2020.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství HOST.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s