Přejít k obsahu webu

Suzanne A. White

Čtu, píšu, sním…

Úvodní stránka
Recenze
Knihy
Ze života
Kontakt

Hledej:

PŘEČTENO ZA ZÁŘÍ

dne 20 lis 2022 Publikoval Suzanne A. WhiteV rubrice Přečteno

Vítejte u výživného přečteno za září. Přináším zhodnocení knih z různých žánrů. A které byly hity a které propadáky?

Share this:

Twitter
Sdílet na Facebooku

Líbí se mi to:

Líbí Načítání...

Související

Navigace příspěvku

Ukažte dětem, jak vypadá Rok na stavbě

Kdo spatří Bouřný úsvit?

Zanechat odpověď Zrušit odpověď na komentář

Vložte váš komentář...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Emailová adresa (vyžadováno) (Adresa nebude zveřejněna)

Jméno (vyžadováno)

Webová stránka

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Informujte mě o nových komentářích emailem.

Informovat emailem o nových příspěvcích

Δ

Suzanne A. White

Literární redaktorka a překladatelka, která ve volném čase čte knihy, zuřivě o nich bloguje a straší i se svým psem na YouTube.

Instagram

Podle názvu Vodník a melancholické zamlžené obálky jsem čekala tajuplný, atmosférický podzimní příběh o tom, zda zločiny páchá člověk nebo bájný vodník. Hm, tak to jsem nedostala, protože Vodník se odehrává v parném létě, jedná se spíš o poklidnou detektivku a s tématem vodníka pracuje poměrně málo. Jakmile jsem se ale smířila s tím, že nedostanu to, co jsem chtěla, tak jsem si čtení užila 👍Vodník je totiž čtivý, chytlavý a stránky vám doslova ubíhají pod rukama. Nechybí spletité vyšetřování, napětí, atmosférické popisy přírody, věrohodné zachycení života na českém maloměstě a špetka romantiky. Tereza Bartošová děj zasadila do oblasti Brd, konkrétně do Příbrami a okolních vesniček. Prostředí očividně důvěrně zná, obyčejný život na maloměstě zachycuje věrohodně, bez velkých příkras i bez snahy působit světově nebo se přizpůsobovat zahraničním detektivkám. Autorka si jde vlastní cestou a výsledek je zdařilý a sympatický.

Naše zakázané vášně jsou inspirované slavnou tragédií Romeo a Julie od Williama Shakespeara. Přináší téměř detektivní pátrání, akci, násilí, tajemství, překvapení a samozřejmě nechybí ani romantika. Zvraty jsou někdy vpravdě shakespearovské, jindy vychází z nenápadných detailů. V knize se objevuje dejme tomu nadpřirozený prvek v podobě nestvůry, ale Naše zakázané vášně nejsou vyloženě fantasy. Chloe Gong při psaní využila také znalostí čínštiny, angličtiny a ruštiny, což celý text ozvláštňuje a dodává mu na autentičnosti.

Největší předností Života svatých nejsou samotné příběhy (ty jsou stručné, napsané vcelku ploše a chybělo mi v nich pořádné vyústění nebo nějaká nosná myšlenka), ale grafické zpracování a ilustrace. Na první pohled zaujme obal imitující červené plátěné desky se zlatou ražbou. Tedy pokud se podíváte pod tmavý reklamní přebal, který cílí na milovníky seriálu Světlo a stíny z dílny Netflixu inspirovaném trilogií griša a dilogií Šest vran a Prohnilé město. Každý příběh uvádí nádherná celostránková barevná ilustrace od uznávaného ilustrátora Daniela J. Zollingera a také stránky s textem jsou zdobené. Navíc je Život svatých vytištěn na kvalitním, křídovém papíře, což už se dneska u beletrie moc nevidí. Sečteno podrženo, ilustrace jsou skvostné a Život svatých je vymazlený od první do poslední stránky, vlastně od první stránky obalu do poslední.

Dilogie Teikskalan od Arkady Martineove je laska 🖤

Z prvního dílu Smrtící vzdělání jsem byla upřímně nadšená, ale Poslední absolvent mě trochu zklamal. Děj se točí kolem trénování na překážkové dráze a působí repetitivně. El se z naprosté vyvrhelky najednou mění v mocnou čarodějku, která dává všechno levou zadní a ostatní by bez ní byli ztracení. Mě prostě víc bavila El jako outsider, který musí neustále taktizovat a plánovat. Naomi Noviková sice následně ukáže, že všechno dává smysl, protože příběh vymyslela poměrně originálně, jenže to nic nezměnilo na tom, že mě to předtím při čtení štvalo. A pak přišel naprosto šílený a nemůžu se zbavit pocitu, že i trochu zbytečný cliffhanger na konci 🤦‍♀️

Nečekané přiznání zatím nejlepší díl z těch čtyř, co jsem přečetla, a to jsem po skvělém Matčině hrobu nevěřila, že je možné.

Vládce džinů doporučuji všem, kdo chtějí originální mix steampunku, alternativní historie, arabské (a egyptské) kultury, detektivky, fantasy s trochou romantiky.

Dívka, kterou spolklo more ma nádhernou obálku, příběh inspirovaný korejskou legendou, zajimave napady a pohádkový feel - ale bohužel jsme si kvůli absenci deje a velké míry nelogicnosti nesedly 😢 A to me vzdycky mrzí 😭

Vzpomínku zvanou říše jsem si chytre nechala až na chvíli, kdy vyjde druhy díl s názvem Pustina zvana mir. Ach bože, tohle bylo něco! 🖤

Facebook

Facebook

Vyhledávání

Hledej:

Blog na WordPress.com. Šablona: lovecraft od Anders Noren.

Sledovat Sleduji
- Suzanne A. White
- Již máte účet WordPress.com?Přihlaste se.

Načítání komentářů...

Napište komentář...

E-mail (povinné)

Jméno (povinné)

Webová stránka

%d blogerům se to líbí: