Válka skončila. Bod Omega padl. Všichni, na kom Juliette záleželo, jsou pravděpodobně mrtví. S jedinou výjimkou: Warnerem, synem jejího úhlavního nepřítele, který se do ní zamiloval a zachránil jí život.

Juliette odmítá uvěřit tomu, že jsou všichni její přátelé z Bodu Omega mrtví. Hodlá je najít – nebo pomstít. Konečně je připravená k boji a odhodlaná zničit autoritářský režim Obnova i jeho vůdce Andersona. I kdyby přitom měla sama zemřít. A i kdyby musela spolupracovat právě s Warnerem.

Děj Jsem rozohněné navazuje těsně na druhý díl, dělí je pouze jediný den, ale přesto se zdá, jakoby se mezi těmi dvěma knihami udála spousta věcí. Přesto se toho v knize zdánlivě moc neděje, kdo čeká akci a boj, bude zklamán.

Ústředním tématem knihy není válka nebo závěrečná bitva, ale Aaron Warner Anderson. Velká část knihy navazuje na novelu Destroy Me, která čtenářům ukázala, kdo ve skutečnosti Warner je. Protože tato novela ale byla pouze doplňková, tak se k ní autorka vrací a téma dál rozvíjí

Juliette ušla dlouhou cestu. Už to není ta bláznivá holka, co obsesivně počítá každou prasklinu ve zdi a bojí se mluvit. Už to není holka se zvláštní schopností ničit a zabíjet pouhým dotekem, které se sama sebe bojí. Juliette dospěla a stala se z ní hrdinka odhodlaná bojovat, nebo zemřít. Neznamená to ale, že by se Juliett změnila úplně. Pořád trochu moc přemýšlí, plácá se ve svých citech k Adamovi a Warnerovi a občas v komunikaci s nimi absolutně selhává.

Adam, její bývalý přítel a první láska, je zmatený a naštvaný. Nedokáže se se změnou v Juliettině chování a myšlení vyrovnat a navíc je zmítaný žárlivostí, protože to vypadá, že si Juliett vybrala Warnera. Díky tomu se Adam chová tak, jak se chová, takže s ním začne ztrácet trpělivost i sama Juliette. Adamovo místo v příběhu nahradil okouzlující bad boy Warner. Autorka ukázala, že má jeho komplikovaný a nejednoznačný charakter skvěle vymyšlený a v celé knize odkrývá jeho další stránky. Prostor dostal i Juliettin nejlepší kamarád Kenji, který má dar pojmenovávat věci pravými jmény a jeho poznámky na adresu Juliett a Warnera jsou tak trefné a vtipné, že se budete smát nahlas.

Příběh je trochu ošizený a nedotažený. Akce se dočkáme až v pár posledních kapitolách a to ještě není příliš uvěřitelná. Celé to rozzuzlení a vyřešení působí překotně a nevěrohodně. Tahereh Mafi se víc než na děj soustředila na psychologii postav a jejich spletité vztahy. Důležitou roli tu hraje komplikovaný vztah mezi Juliette a Warnerem. Autorka jim to v žádném případě neusnadňuje, ale scény plné jiskření a napětí patří k nejlepším částem knihy. Tahereh Mafi ukázala, že má jednotlivé charaktery dobře promyšlené, postupně odkrývá tajemství a řeší jednotlivé vztahy.

Tahereh Mafi v závěrečném díle upustila od přeškrtaných vět, které její sérii proslavily, ale pořád si zachovala moderní styl psaní plný neobvyklých přirovnání. Kniha je napsaná tak čtivě, že vás hned na první stránce chytí a už vás nepustí.

Jsem rozohněná má jedinou vadu – český překlad, ve kterém chybí poslední dvě kapitoly. Sice se jedná asi o tři stránky, které je snadné si přečíst v originále, ale jde o princip. Až na chybu českého vydání je Jsem rozohněná nejlepším dílem celé trilogie a vydařeným završením celého příběhu.