Zlomená Juliette musí ovládnout své schopnosti i city 

Juliette s Adamem a jeho mladším bratrem uprchli do Bodu Omega, útočiště pro všechny lidi s nadpřirozenými schopnostmi. Jenže Bod Omega pro ni není takovým rájem, jak si myslela.

A ovládnutí jejích schopností není tak snadné, jak si všichni mysleli. Zvlášť když se ukáže, že ani Adam není úplně obyčejný, a jeho a Juliettiny schopnosti jim pěkně zkomplikují jejich vztah. A všechno se ještě zkomplikuje, když se do toho připlete Warner, který není tím, kým se zdá…

Předností Tahereh Mafi je její originální styl. V Jsem zlomené ale ubyly ony nevšední přeškrtané věty – a nutno podotknout, že ku prospěchu čtivosti a plynulosti děje. Juliette pořád přemýšlí až moc (a někdy i nad zbytečnostmi), takže se v knize objevuje obrovské množství přirovnání – musím ale přiznat, že ty jsou velmi neobvyklá, takže se mi líbí. Z toho ovšem vzniká stejný problém jako u prvního dílu – i Jsem zlomená obsahuje na první pohled zajímavě znějící věty, které ve skutečnosti postrádají jakýkoliv hlubší obsah. Nicméně většinou si toho ani nevšimnete, protože styl je úžasně čtivý a vy jen obracíte stránku za stránkou.

Jsem roztříštěná jsem si stěžovala na děj, který za originální formou pokulhával.Jsem zlomená stále nenabízí bůhví jak originální příběh, nicméně po dějové stránce je podstatně ucelenější a bohatší než první díl. Autorka nám konečně vysvětlí věci, které už měla popsat v první dílu (i když hodně jich stále nechává nedořešených), odhalí se tu pár překvapivých tajemství (minimálně jednou jsem zůstala zírat s otevřenou pusou) a dojde i na akci (i když ta zrovna není její silnou stránkou). Ubylo také nelogičností, i když tu a tam by se něco, co nepůsobí zrovna věrohodně, taky našlo. Přišlo mi, že autorka má poněkud zmatek ve vzdálenostech a časech – pokud si to dobře pamatuju, tak v prvním díle někam jeli tankem bůhví jak dlouho, a tady to ušli za půl hodiny…

Byla jsem překvapená, že Tahereh Mafi dokázala vytvořit postavy, které jsem si ale při nejlepší vůli nedokázala doopravdy oblíbit. Dokázala jsem jim fandit, soucítit s nimi, pochopit je a někdy bych jim nejradši dala pár facek, aby se probraly, ale žádná z nich mi nebyla doopravdy sympatická. A to se týká i Warnera, na kterého si jinak velmi potrpím. Nakonec jsem došla k tomu, že co mě na většině hlavních postav (vyjma Warnera) rozčiluje je kombinace sobectví a naivity. Tyhle vlastnosti totiž mají v menší či větší míře všechny hlavní postavy – Juliette, Adam, Kenji, Castle. Výjimkou je Warner, který je jenom sobecký, ale je aspoň upřímný, takže je zdaleka nejsympatičtější postavou.

Největší předností i slabostí Jsem zlomené jsou romantické vztahy. Předností je chemie mezi Juliette a Warnerem, protože to mezi nimi jiskří tak, že větší část knihy jen nedočkavě čekáte, jestli nebo až to mezi nimi bouchne. Slabinou je pak vztah mezi Juliette a Adamem, který vinou jejich zvláštních schopností a následně částečně i vinou Warnera, zažívá pěkně hlubokou krizi. Adamovy a Juliettiny citové výlevy mě doháněly k šílenství, protože něco tak patetického jsem už dlouho nečetla.

Autorka se evidentně inspirovala červenou knihovnou, protože Adam vypouští z pusy proslovy typu „navždy tě budu milovat“, „jsi ta jediná“, „nemůžu bez tebe žít“ atd. Kdyby Adam tu a tam použil takový obrat, bylo by to sladké. Ale vzhledem k tomu, že mu takové věty padají z pusy prakticky neustále, tak to působí už jen rozčilujícím a směšným dojmem. Ostatně v červené knihovně se autorka očividně inspirovala i u Juliette, která se v přítomnosti mužů mění v nánu bez mozku, kterou ovládají jen hormony. S Warnerem občas dokáže dát dohromady větu, ale s Adamem zvládá akorát opakovat „prosím“, „omlouvám se“ a případně ještě jeho jméno.

Není to ani zdaleka dokonalá kniha, ale nevšední styl, forma, čtivost a (a pro čtenářky nepochybně i postava okouzlujícího bad boye Warnera a elektrizující jiskření mezi ním a Juliette) způsobí, že vás Jsem zlomená chytne a navzdory všem nedostatkům vás nepustí, dokud si nepřečtete poslední větu. A zanechá ve vás pocit, že prostě musíte dostat do rukou co nejdřív třetí díl s názvem Ingite Me, protože musíte vědět, jak to dopadne. Naneštěstí závěr celé trilogii vyjde v češtině až někdy během roku 2014. Zdatní angličtináři se do toho mohou pustit v originále, ti ostatní si ještě chvíli musí počkat. Aspoň je na co se těšit.

Hodnocení: 79%

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s