Když bylo Lile Sargentové šest, neuměla si představit, že se zamiluje. Když jí bylo patnáct, rozhodla se, že to nikdy neudělá. Když jí bylo šestnáct, dozvěděla se, že tohle je právě ten rok, kdy se zamiluje. To ale nesmí, protože ví, že svou osudovou lásku zabije.

Lila se rozhodla, že se klukům bude vyhýbat, protože jsou s nimi jen potíže. Obzvlášť pečlivě se vyhýbá klukům ze soukromé školy Aglionby, kde studují potomci politiků a boháčů. Podle školního znaku se jim přezdívá Havraní bratrstvo a Lila má na ně jednoznačný názor: jsou to rozmazlení frackové, co se vymetají party a vozí se v drahých autech.

Lila není obyčejná středoškolačka, protože pochází z rodiny věštkyň. Její matka, teta i sestřenice umí předpovídat budoucnost. Jejich předpovědi jsou sice dost nekonkrétní, ale vždycky se splní. Lila jako jediná z rodiny tento dar nemá, zato ale funguje jako médium, které dokáže zesilovat nadpřirozené schopnosti.

Rok co rok chodí Lila 24. dubna na svátek svatého Marka ke kostelu, kde vidí duchy těch, co v následujícím roce zemřou. Její matka by bez Liliny schopnosti duchy neviděla, sama Lila ale nikdy žádného nespatřila. To se ale změní, protože při tradiční návštěvě hřbitova spatří Ganseyho, jednoho ze členů Havraního bratrstvo. To znamení jediné: Gansey je buď její pravá láska, nebo ho zabila.

Gansey nemá žádné nadpřirozené vlastnosti, ale má talent na vyhledávání věcí. A momentálně se snaží najít se geomantickou linii, která spojuje náš svět se světem duchů a jistý tajný hrob.

Příběh je psán ve třetí osobě. Po kapitolách se střídá vyprávění z pohledu Lily a Ganseyho. Postupně se přidávají i pohledy dalších postav, což čtenáři umožňuje lepší seznámení s charaktery. Hlavními postavami jsou ale Lila a Gansey, takže mají v knize nejvíc prostoru.

Lila je pečlivě propracovaná a složitá postava. Zpočátku působí jako uzavřená a trochu mrzutá hrdinka, ale postupně se odkrývají její další charakterové vlastnosti, díky nimž dostaneme životnou, na svůj věk rozumnou a jednoznačně sympatickou hrdinku.

Všichni členové Havraního bratrstva – Gansey, Adam, Ronan i Noah – jsou stejně jako Lila velmi komplexními, složitými a nejednoznačnými postavami. Mají své silné i slabé stránky, své obsese i tajemství, což je dělá lidskými, ale zároveň neuvěřitelně zvláštními. Lila vedle nich působí vlastně poměrně normálně, což vzhledem k jejím schopnostem a rodině už o něčem vypovídá.

V Osudovém polibku se toho děje tolik, že by z toho jiná autorka udělala minimálně trilogii. Maggie Stiefvater ze sebe sype nové informace, záhady a úhly pohledu, takže děj svižně, ale nepředvídatelně plyne a čtenář nestíhá obracet stránky a pomalu ani napětím dýchat. Romantiky, kterou tak nějak nepřímo slibuje název i anotace, je tady poskrovnu a to ještě asi v ne úplně očekávané podobě. Celou knihu příjemně doplňuje slovní i situační humor, který se střídá s napětím a tajuplnou atmosférou.

Na první pohled vypadá Osudný polibek jako další young adult fantasy o zakázané lásce dvou protikladných charakterů, nenechte se ale mýlit. Pod tím se ukrývá perfektně propracovaný a magický příběh založený na velšské historii a mytologii, s pečlivě vykreslenými, složitými charaktery, krásně vybudovanou atmosférou tajemna a nadpřirozena a napsaný úžasným, poetickým stylem.

Konec knihy je do určité míry uzavřený, přestože si autorka ponechala více než jednu dějovou linku otevřenou pro další pokračování. Osudový polibek je totiž prvním dílem plánované tetralogie Havraní bratrstvo a já jsem vážně zvědavá, co si pro nás i pro hrdiny autorka přichystala. Určitě to nebude nic, co bych čekala.