Zloděj Aladin je najat, aby ukradl prsten. Nebezpečný úkol splní, ale nenapadne ho nic lepšího, než si prsten nechat. Jakmile si ho totiž nasadí, uslyší volání, které ho vede hluboko do pouště k troskám bývalého královského města. V jeho sutinách najde kouzelnou lampu, v níž se ukrývá džin, co mu splní tři přání. Až na to, že onen džin je žena.

Aladinovi rodiče se vzepřeli útisku králova mocichtivého bratra, vyvolali povstání a zaplatili za to životem. Aladin vyrůstá sám a obživu si obstarává tak, že krade. Využívá svůj přirozený šarm, prořízlou pusu a smysl pro humor, aby se dostal z každého průšvihu. Netouží jít ve stopách svých rodičů, ale chce pomstít jejich smrt. A teď má kouzelnou lampu s džinem a tři přání… Jenže problém s přáními je obvykle ten, že se nakonec obrátí proti tomu, kdo je vyřkl.

Džinka Zahra neuposlechla příkaz pána džinů Narducha, že se žádný džin nesmí zamilovat do člověka, a za trest byla uvězněna lampě do chvíle, kdy ji našel Aladin. Teď od Narduchy dostává nový úkol. Jeho syn Žian byl lapen zaklínačkou džinů, uvězněn v lahvi a ukryt v královském paláci. Pokud ho Zahra zachrání, získá vytouženou svobodu.

Zahra navzdory dlouhému životu zůstala víc člověkem než nadpřirozenou bytostí. Dokáže se do lidí vcítit, navazovat přátelství a nepostrádá ani smysl pro humor. Zároveň se ale trápí svou minulostí, protože za lásku ke smrtelným lidem už několikrát krutě zaplatila. Jenže Aladin se jí dostává pod kůži a ona si uvědomuje, že se schyluje ke stejné katastrofě jako před pěti sty lety…

Důležitou roli v příběhu hraje neohrožená princezna Kaspida, která touží porazit svého strýce bažícího po trůnu, zbavit se svého stejně moci chtivého snoubence a přinést království svobodu. Bohužel všechny ostatní vedlejší postavy, ať už se to týká skupiny princezniných bojovnic, nebo hlavního zloducha, zůstávají pouze načrtnuty. Což je škoda, protože většina z nich má slušný potenciál.

Zakázané přání patří mezi v současnosti tolik populární převyprávění pohádek. Jesscia Khoury se inspirovala pohádkou o Aladinovi a kouzelné lampě, takže příběh získal nádech exotičnosti a na omezeném českém trhu i nevšednosti. Jessica Khoury využila základní prvky: chudého zloděje Aladina, krásnou princeznu, kouzelnou lampu, mocného džina a proradného a mocichtivého králova rádce. Pohádkové prvky zakomponovala do děje nenásilně a smysluplně, ale přitom si neváhala příběh upravit po svém, zkomplikovat ho a v některých vcelku zásadních věcech ho změnit.

V Zakázaném přání tak nechybí boj za svobodu, magie, nejrůznější druhy džinů, akce, zvraty, tajemství, zakázaná láska a trocha humoru. Romantická zápletka se vyvíjí postupně, i když zde nechybí klišé v podobě milostného trojúhelníku. Ten tady ale má okolnostmi vynucenou podobu, a to mi vyhovuje. Jessica Khoury píše čtivě a docela se jí daří vybudovat exotický svět inspirovaný arabskou kulturou. Na druhou stranu její styl ani zdaleka nedosahuje poetičnosti a čtivosti, jakou předvedla třeba Renée Ahdieh v knize Pomsta a rozbřesk.

V Zakázaném přání se nachází hned několik vzájemně se proplétajících linek, ale přišlo mi, že je autorka nedokázala pořádně rozvést a propracovat. Například zápletka okolo osvobození Žiana, byla naprosto nevyužitá, protože Zahra celou dobu přemýšlí, jak to provést, a pak to zvládne jen tak mimochodem. Také akční scény na mě nepůsobily zrovna přesvědčivě a věrohodně.

Zakázané přání se veze na vlně populárních převyprávění známých příběhů. Jessica Khoury si tentokrát zvolila v českých končinách ne příliš známou pohádku o Aladinovi a kouzelné lampě, což celému příběhu dodalo na exotičnosti a neotřelosti. Zakázané přání lze doporučit všem, komu se líbila Pomsta a rozbřesk (jen neočekávejte stejný poetický styl psaní) i každému, kdo má rád re-tellingy populárních pohádek a touží po příběhu z exotického prostředí.

Jessica Khoury: Zakázané přání, prosinec 2016.