Jaké tajemství odhalí Půlnoční koruna?

pulnocni-koruna---rec1.jpg

Celaena Sardothien se stala královou bojovnicí a musí zabíjet nepřátele koruny. Netuší, čím si zrovna tihle lidé vysloužili královu nenávist, ani co by mohli mít společného s údajnými povstalci. Uvědomuje si, že se za tím vším skrývá něco mnohem nebezpečnějšího a děsivějšího.

Celaenin život je spjatý s osudem světa, což se jí ani trošku nezamlouvá. Měla by najít tajemný zdroj královy moci a zjistit, jaké strašlivé plány si adarlanský panovník připravil pro všechny lidi i porobená království. Celaena se ale bojí, protože všechno záhadným způsobem souvisí s prastarou a zapomenutou magií. Nakonec jí ale nezbyde nic jiného než se do pátrání pustit, i když to znamená, že bude riskovat svůj život.

Půlnoční koruna se rozjíždí pozvolna a v první polovině knihy se toho moc neděje. Sarah J. Maasová se soustředila na vyřešení milostné linky. Upustila od klišé v podobě milostného trojúhelníku a kladla důraz se vývoj vztahu Celaeny a Chaola, který posunula o pořádný kus dopředu. Možná ten posun byl až moc rychlý, ale většinu čtenářů – mě nevyjímaje – pravděpodobně nadchne.

Prostor v knize opět dostal i princ Dorian. Ten se snaží vypořádat se svými city k Celaeně, ale má i mnohem vážnější problém. Zdá se, že se u něj objevila magie. Dorian netuší, jak je to možné a co má dělat. Ví, že svoje schopnosti musí za každou cenu skrýt, protože jeho vlastní otec se snaží magii nemilosrdně sprovodit ze světa a neváhal by zabít ani vlastního syna.

Sarah J. Maasová dokázala, že má příběh promyšlený, a neváhá ho rozvíjet nečekanou cestou. Zatímco první polovina knihy se nese spíš v pozvolném tempu a soustředí se na milostnou linku, v druhé polovině příběh nabere na obrátkách. Autorka nám servíruje nové záhady i informace, nechybí ani nečekaný zvrat a pár překvapivých odhalení. Sarah J. Maasová se navíc nebála přitvrdit, takže nemáte žádnou jistotu, že se vaše oblíbené postavy dočkají v pořádku konce.  A šokující konec (třebaže já jsem zrovna tohle tajemství uhodla) slibuje zajímavý vývoj do budoucna.

Sarah J. Maasová prodělala od dost amatérského a plytkého Skleněného trůnu skutečně velký posun k lepšímu, proto zamrzí, že se nedokázala oprostit úplně od všech chyb. Celaena se pořád chová sobecky a zbaběle, přestože by měla být nejlepším nájemným vrahem v celé zemi. Tomu se bohužel ani s přivřením obou očí nedá uvěřit. Pořád se domnívám, že kdyby to Celaena takhle vedla, byla by mrtvá do pěti minut. Nejspíš i dřív. Autorka se také stále nedokázala vyhnout nelogičnostem a občas nesmyslnému chování postav.

Největší problém Půlnoční koruny ale spočívá v tom, jakým způsobem Sarah J. Maasová buduje atmosféru tajemství a napětí. Prakticky pokaždé využívá berličku v podobě zamlčování informací nebo nerozhodného chování hrdinky, která skoro všechno odkládá na později, protože to tak přeci nemusí být a možná se jí to jen zdálo a může to zkusit vyřešit až zítra. Nebo za rok. A ano, došlo vám to správně, štvalo mě to opravdu hodně.

Pokud se vám líbil Skleněný trůn, tak z Půlnoční koruny budete nadšení, protože je po všech stránkách lepší. Ne, že by kniha byla dokonalá, to ani náhodou. Pořád se ale jedná o poměrně zajímavou a hlavně čtivou oddechovku s překvapivým koncem, který přímo vybízí k tomu, abyste sáhli po Dědičce ohně a dozvěděli se, co dalšího si pro vás i pro hrdiny Sarah J. Maasová připravila.

Recenze byla napsána pro web Děti noci, kterému děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s