Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová vyšetřuje nový případ. V posteli byl nalezený zavražděný lékař Gregory Munro. Nahý, s igelitovým pytlem na hlavě a gay pornem v zásuvce nočního stolku. Vypadá to na sex s netradičními praktikami, který špatně dopadl. Jenže dovnitř se někdo vloupal a Erika je přesvědčená, že tady jde o víc, než o náhodné úmrtí během sexuálních hrátek.

Chybí jí ale důkazy i pokrok, takže její nadřízený detektiv superintendant March chce, aby mediálně sledovaný případ předala jinému oddělení. Navíc se blíží udělování povýšení a Erika ví, že by si hodnost superintendant zasloužila. Ale ani kvůli kariéře se nevzdá choulostivého případu, když jí instinkt napovídá, že sleduje správnou stopu. Jenže pak začnou přibývat mrtví muži a všechno se komplikuje daleko víc, než si dokázala představit…

Erika už nepůsobí tak zlomeně jako prvním díle. Pomalu se začíná vyrovnávat s tragickou policejní operací, během které zemřelo několik policistů a mezi nimi i její manžel Mark. Pořád ale není připravená Marka opustit a udělat krok dopředu. Její psychologický a emocionální vývoj tak trochu stagnuje, ale věřím, že v dalším díle se o Eričině osobním životě dozvíme víc. Navíc tu autor naznačil možnou romantickou zápletku (pokud ji tedy nezahraje do autu, což je klidně možné). Vím, že romantika v detektivkách je klišé jako hrom, ale já si na ni prostě potrpím. Koneckonců romantické a rodinné vztahy patří do běžného lidského života a romantická linka tvoří příjemnou protiváhu ke krutým vraždám.

Opět zde nechybí Eričini spolupracovníci od policie. Racionální inspektorka Kate Mossová s pořádně prořízlou pustou, inspektor James Peterson projevující nečekanou impulzivnost, kterou komplikuje vyšetřování a ohrožuje vlastní kariéru, sympaťák Crane nebo forenzní patolog Isaac Strong. Právě do Isaacova soukromého života nahlédneme trochu víc. Erika se totiž s Isaacem mezi Dívkou v ledu a Nočním lovem očividně spřátelila. K Isaacovi se ale chce vrátit jeho bývalý přítel, spisovatel Stephen Linley, který ho opustil kvůli jinému muži a zlomil mu srdce. Erika si se Stephenem nemůže přijít na jméno a tak mezi ní a Isaacem vzniká napětí.

Robert Brynzda se v určitém ohledu drží stejných prvků jako v Dívce v ledu. Opět nechybí velmi čtivý a chytlavý styl, zapeklitý případ, který ohrožují mocenské a politické vlivy, a sympatičtí (nebo nesympatičtí) hrdinové. Autor se ale možná ještě trochu hledá, nebo se rozhodl zkusit něco nového, takže vraha čtenáři prozradil už v polovině knihy.

To by nebyl až takový problém, kdyby vraha do knihy nezakomponoval tak nešikovně a okatě. Zkušeným čtenářům detektivek a thrillerů bude jasné, že se buď jedná o dost prvoplánovou volavku, co vás má svést na scestí, nebo o vraha. A v polovině knihy se ukáže, že jde skutečně o vraha – takže žádná geniální hra se čtenářem, který má dojem, že všechno prokouknul, se nekoná. V tomhle ohledu se má Robert Bryndza skutečně ještě hodně co učit.

Noční lov bohužel potvrzuje, že druhé díly bestsellerů nebývají tak dobré jako ty první. Pořád se jedná o velmi čtivou detektivku s prvky thrilleru, kterou zhltnete ani nebudete vědět jak. Já jsem si ale čtení neužila zdaleka tolik u Dívky v ledu, kde jsem skoro do konce netušila, kdo za vším stojí. Nezbývá než doufat, že v Temných hlubinách, které v českém překladu mají vyjít na podzim 2017, se Robert Bryndza vrátí ke stejnému vyprávěcímu postupu jako v Dívce v ledu, nebo že přijde s něčím novým – ale tentokrát s něčím, co bude skutečně fungovat a posune příběh o příčku výš.

Robert Bryndza: Noční lov (Erika Fosterová 2), únor 2017.