Do Ketterdamu se dostala jurda parem, droga nepřirozeně zesilující a měnící magické vlastnosti grišů, a pokud by se rozšířila, hrozí všem nebezpečí. Proto obchodních Van Eck najme proslulého zloděje a vůdce gangu Gaunerů Kaze Brekkera, aby z Ledového paláce vysvobodil vědce Bo Yul Bayura, který toto drogu vytvořil. Problém je v tom, že Ledový palác je nedobytná pevnost a že se jedná o misi, kterou pravděpodobně nikdo nepřežije.

Kaz ví, že tuhle šílenou akci nezvládne sám, proto přibírá do týmu špionku Inej, grišu Ninu, ostrostřelce Jespera, bývalého lovce čarodějnic Matthiasse a syna kupce Van Ecka Wylana, který slouží jako záruka, že jim budou vyplaceny slíbené peníze. Buď tuhle misi zvládnou a získají obrovskou sumu peněz, nebo je bude stát život.

„Kaz je… já nevím, nikoho jako on jsem v životě nepotkal. Vždycky mě znovu překvapí.“

„Ano. Asi jako roj včel ve skříni.“

Jesper se chraplavě zachechtal: „Přesně tak.“

„Tak co tady děláme?“

Jesper se znovu zadíval na moře, cítil, jak mu hoří tváře. „Doufáme, že najdeme med, řekl bych. A modlíme se, abychom neschytali moc žihadel.“

Str. 172

Kaz Brekker, přezdívaný Krkavec, je sedmnáctiletý kluk, ale patří mezi nejnebezpečnější zločince ve městě. Kulhá, nosí hůl s vraní hlavou a rukavice, který nikdy nesundává, ale přitom není slabý ani bezmocný. Působí chladně a uzavřeně, a dokonce ani lidi, kteří se dají považovat za jeho přátele, nemají tušení, kým ve skutečnosti je. A tak to přesně chce, protože skrývá víc než jedno tajemství. Kaz patří mezi veskrze románové hrdiny, ale to nic nemění na tom, že si ho řada čtenářek (mě nevyjímaje) zamiluje.

Inej se dokáže pohybovat tiše jako kočka a patří mezi nejlepší vyzvědačky, ale ve skutečnosti touží jen najít svoji rodinu. Griša Nina by zase ráda jednou spatřila rodnou Ravku a vrátila se k Druhé armádě. Lehkovážný střelec Jesper má slabost pro nebezpečí, hazard a vždycky má v rukávu vtipnou hlášku, ale taky se potýká s obrovskými dluhy. Fjerdan Matthias sloužil jako lovec čarodějnic, ale pak potkal grišu Ninu. Proti jeho vůli ho přitahuje a za to nenávidí sebe i ji. Posledním členem téhle podivné sestavy se stává Wylan van Eck. Umí kreslit, hrát na flétnu a zajímá se výbušniny, ale také pečlivě střeží tajemství, proč opustil bezpečí otcova domu a začal žít mezi spodinou ve zločinecké čtvrti.

Matthias složil hlavu do dlaní, před očima živě viděl zmatek, do kterého tyhle nízké bytosti uvrhnout hlavní město jeho vlasti.

„Je to jen jeden vězeň, Helvare,“ obrátil se k němu Kaz.

„A jeden most,“ doplnil snaživě Wylan.

„A cokoliv se po cestě připlete do cesty,“ přidal se Jesper.

„Držte všichni huby,“ zavrčel Matthias.

Str. 190

Šest vran má stejný koncept jako řada filmů a knih o velkých loupežích a na prvních pohled neproveditelných úkolech. První polovinu knihy hlavní hrdinové plánují a ta druhá, kdy dojde na věc, se odehrává během pár hodin. Leigh Bardugo  zručně buduje charaktery hlavních hrdinů a jejich vzájemné vztahy, takže ani ta plánovací část nepůsobí nudně. Autorka čtenáře občas zavede do minulosti, aby ukázala události, které formovaly osobnosti hlavních hrdinů, ale nikdy neprozradí všechno, a tak spolehlivě drží čtenářovu pozornost.

Leigh Bardugo píše lehce a čtivě, což dokázala už v první dílu trilogie Griša s názvem Světlo a stíny. Zatímco ale Griša patří mezi typickou young adult fantasy se všemi klišé, které k tomuto žánru patří, v Šesti vranách se autorka vydala dospělejší cestou. V příběhu nechybí nebezpečí, akce, barvité postavy, překvapivé zvraty, které skutečně fungují, trocha humoru a romantiky. Romantika má ale nenásilnou podobu, takže zde nenajdete žádná srdceryvná vyznání, milostné trojúhelníky a spřízněné duše.

 „Takže musíme odemknout zámek, dostat šest vězňů z řetězů, zaujmout jejich pozice a pak znovu povoz zamknout, a to všechno tak, aby si toho ostraha ani ostatní vězňové nevšimli?“

„Přesně tak.“

„Je to všechno, nebo máš pro nás ještě další neproveditelné úkoly?“

Kazovi zahrál na tváři úsměv. „Celý seznam.“

Str. 225

Nedá se říct, že by Šest vran oplývalo originalitou, Leigh Bardugo ale využila typických prvků dobrodružných kniha a filmů o neproveditelných misích a zpracovala je do čtivého, napínavého a zábavného a celku. Šest vran stojí na postavách a jejich vzájemných vztazích, ale jelikož naše vraní šestka je všechno jen ne obyčejná a navíc sympatická (oblíbíte si Kaze, i když se občas chová jako chladnokrevný zmetek, i Mathiase se všemi jeho předsudky), takže to bezvadně funguje.

Škoda jen, že se Leigh Bardugo rozhodla Šest vran narvat do young adult žánru. Hlavní hrdinové mají takové schopnosti, že by nikdy nepůsobili úplně reálně, ale s jejich povahami a myšlenkovými pochody by jim klidně mohlo být mezi pětadvaceti a pětatřiceti a navíc by to bylo uvěřitelnější. Další nevýhodou, za kterou ale autorka nebo samotná kniha nemůže, je, že v češtině vychází Šest vran souběžně s trilogií Griša, u které vyšel zatím první díl Světlo a stíny a v těchto dnech vychází i druhý díl Bouře a vzdor. Naštěstí není znalost trilogie Griša pro pochopení Šesti vran nutná, ale i tak ve čtenáři zanechá pár otázek, na které se nejspíš dozví odpovědi pouze v závěrečném dílu trilogie Griša.

Leigh Bardugo přinesla v Šesti vranách čtivý, napínavý a zábavný příběh se sympatickými a více vrstevnatými postavami, v němž nechybí řada překvapení a zvratů. Na rozdíl od Griši se vyhnula většině klišé typických pro young adult literaturu, takže po Šesti vranách mohu s klidem sáhnout i starší čtenáři.

Ale malé varování na závěr: až se dostanete na konec, začnete si buď rvát vlasy z hlavy, nebo zběsile pátrat po tom, kdy vyjde druhý díl. Případně začnete zběsile pátrat po tom, kdy vyjde druhý díl, a pak si rvát vlasy z hlavy. Takže musíme jen doufat, že druhý díl vyjde opravdu brzy a my se tak dozvíme, jak to se Šesti vranami dopadlo.

Leigh Bardugo: Šest vran (Šest vran 1), Coobo, září 2017.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát Albatros Media.