Vítejte v Paříži zničené Velkou válkou Řádů, pokrytou prachem a popelem, stiženou zkázou, kterou protéká černá řeka Seina, z níž vylézají krvelačná monstra. Ve světě, kde z nebe padají andělé vyhoštění z nebeského Města.

Padlí andělé na zemi přijdou o křídla, ale uchovávají si část své nesmrtelnosti a magie, takže jsou mocní, nebezpeční a krutí. Sdružují se v Řádech, které ovládají všechny ostatní, ale zároveň bojují mezi sebou. Nejmocnější ze všech Řádů byl Stříbrostín, po válce ale přišel o své výsadní postavení, protože jeho zakladatel Jitřenec, nejmocnější ze všech Padlých, zmizel a nikdo neví, jestli vůbec žije. Ale i Padlí se mohou stát obětí, protože se z  jejich těl vyrábí cenné artefakty, které lidem dočasně propůjčují dar magie. A také se z nich vyrábí andělská esence, která funguje jako silná a návyková droga.

Philippe se ocitl před tělem mladé Padlé Isabelle, z něhož je potřeba doslova urvat co nejvíc. Philippovi se to příčí, ale nejdůležitější je přežít. Jenže je zastaven řádem Stříbrostínu, který neschvaluje a tvrdě trestá užívání andělské esence, a Padlé chrání. Philippe ale vládne vlastní zvláštní magií, což Selene, představenou Stříbrostínu, zaujme natolik, že místo aby ho zabila, připoutá ho k Řádu. Philippe se chce pout s Řádem za každou cenu zbavit a při jedné ze svých toulek objeví tajemný artefakt a omylem z něj vypustí temnou kletbu, která nemilosrdně zabíjí lidi i Padlé a ohrožuje už tak vratké příměří mezi Řády. Phillippovi se navíc do mysli vkrádají cizí vzpomínky na Jitřence a hrozí, že ho připraví o rozum.

Phillippe pochází z dalekého Annamu a do Paříže byl zavlečen jako voják během války. Nepatří mezi Padlé, ale není ani člověk. Vládne vlastní jedinečnou magií a skrývá víc než jedno tajemství. Mladá Padlá Isabelle vládne velkou mocí, ale neumí ji zatím používat. Pojí se v ní krutost její rasy s nevinností a nezkušeností mládí. Je přidělena jako pomocnice k alchymistce Madeleine, která rozebírá těle mrtvých Padlých a uchovává tak jejich magii k budoucímu použití. Madeleine do Stříbrostínu přišla za zvláštních okolností, když unikla z Řádu Trnikeře, který ovládá krutý Asmodeus. Sama skrývá tajemství, které by ji mohlo stát život: zavilost na andělské esenci. Všechny postavy mají nejednoznačné povahy, každá z nich má své temné stránky a tajemství, což na jednu stranu působí neotřele, ale na druhou stranu to zabraňuje v tom si kohokoliv oblíbit.

Mezi největší přednosti Řádu zlomených křídel patří autorčin téměř poetický styl, kterým ale zvládá popisovat i opravdu nepěkné věci, tajuplná a temná atmosféra a originální pojetí magie a dystopický svět, při jehož vytváření Aliette de Bodardová využila prvky z francouzské a vietnamské historie a kultury. Řád zlomených křídel asi nejlépe vystihuje pojem atmosférický román. S tím ale souvisí i jeho největší zápor. Autorka se totiž víc soustředila na vybudování atmosféry než na samotný děj, takže se příběh vyvíjí pomalu a pro některé čtenáře může být problém se do něj začíst.

Řád zlomených křídel vyžaduje od čtenáře čas, pozornost a určité naladění. Jedině tak se totiž můžete nechat pohltit temnou a tajuplnou atmosférou, vychutnat si autorčin styl a ocenit originální nápady. Pokud ale hledáte na čtení něco lehčího, nabitého akcí a nečekanými zvraty, raději se porozhlédněte jinde.

Řád zlomených křídel není pro každého. Ocení ho především čtenáři, kteří v žánru fantasy hledají něco jiného a neotřelého. A pro ty mám dobrou zprávu, protože nakladatelství Host chystá na jaro 2018 pokračování s názvem Řád věčných trnů.

Aliette de Bodardová: Řád zlomených křídel (Dominium Padlých andělů), Host 2017.

Recenze byla napsána pro web Děti noci, kterému děkuji za poskytnutí recenzního výtisku.