Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová byla na vlastní žádost přeřazena z oddělení vražd na protidrogové. A zrovna se nachází v zatopeném Hayeském lomu, kde hledá ukrytou zásilku drog, která by jednoho dealera poslala tam, kam patří – tedy za mříže. Jenže společně s balíkem drog potápěči najdou i něco jiného – kostru zavražděného dítěte.

Kostra je brzy identifikována jako Jessica Collinsová, které se před šestadvaceti lety zmizela, když šla na oslavu kamarádčiných narozenin. Erika žádá, aby směla vést vyšetřování. Protože se jedná o nevyřešitelný, ale mediálně sledovaný případ, kterým si nikdo nechce kazit kariéru, tak ho Erice rádi přidělí. Erice je to jedno, chce pouze spravedlnost pro mrtvou dívku. Jenže může skoro po třiceti letech nalézt vraha?

Tehdejší vyšetřovatelce Amandě Bakerové případ Jessiky Collinsové zničil kariéru u policie a dohnalo ji to k alkoholismu. Teď to samé možná hrozí i Erice. Případ se vleče, nových stop je pomálu, a když se nějaké objeví, ukáže se, že se jedná o slepou uličku. Případ je mediálně sledovaný a hlavouni od policie chtějí vidět výsledky. Erika nemá ani tušení, že Amanda Bakerová vyšetřuje případ na vlastní pěst a že ve svém týmu vyšetřovatelů má někoho, kdo jí podává informace. A pak začnou umírat další lidé…

Erika se znovu setkává se svými kolegy z oddělení vražd, detektivem inspektorem Mossovou a detektivem inspektorem Petersonem, s patologem Isaacem Strongem nebo superintendantem Paulem Marchem. K tomu se přidávají noví kolegové: superintendant Yale, který není nadšený z Eričina zájmu o starý případ Jessiky Collinsové, upovídaný detektiv konstábl John McGorry nebo detektiv konstábl Crawford, který se často chová dost zvláštně a nikdo z týmu ho nemá v oblibě.

Erika se od prvních dílů změnila, už nepůsobí tak zlomeně a depresivně. Ale ani se z ní nestala ta nejsympatičtější žena pod sluncem, protože se dost často chová pěkně protivně. Přeci jen se ale v něčem polepšila, protože už se bezhlavě nevrhá do vyšetřování a neriskuje život. Snaží se řídit pravidly a předpisy u policie a zdá se, že ve své kariéře konečně dosáhne povýšení, které by si zasloužila. Jenže to by nesměla vzít případ Jessiky Collinsové. Erika se taky snaží vyrovnat s tragickou smrtí svého manžela Marka, který zemřel ve výkonu služby. Objevuje se i šance na nový milostný vztah, jenže Erika netuší, zda je na něj připravená. Zvlášť když se jedná o jejího kolegu, a navíc podřízeného.

Robert Brynzda píše jednoduše a svižně, takže se Temné hlubiny čtou prakticky samy. V Temných hlubinách vystavěl příběh stejně jako v Dívce v ledu, jedná se tedy o klasickou detektivku, kdy až do konce neznáme vraha. Tento styl mu sedí, a ačkoliv je tempo vyprávění tentokrát trochu pomalejší, tak vám stránky doslova ubíhají pod rukama. Děj neobsahuje tolik překvapivých zvratů, ale závěrečné odhalení stojí za to. Sice se v žánru detektivky nejedná o nic inovátorského, každopádně faktem zůstává, že vraha, a to, jak se to celé stalo, jsem neuhodla. Takže palec nahoru.

V Temných hlubinách si užijeme všechno, co máme v knihách od Roberta Bryndzy rádi: chytlavý příběh, jednoduchý styl, svižně plynoucí děj, nějaké to překvapivé odhalení a tentokrát i o trochu víc osobního života Eriky, včetně špetky romantiky.

Já styl Roberta Bryndzy označuju za úsporný, což ale není úplně pochvala, protože jsem příznivec plastických a nejednoznačných charakterů, popisů a postupného budování prostředí a atmosféry. V sérii s Erikou Fosterovou postrádám hlubší charakteristiku postav, a to jak u Eriky, tak hlavně u všech vedlejších postav, které od prvního dílu zůstávají spíš načrtnuté než skutečně vykreslené. V Temných hlubinách jsem navíc občas měla problém s dialogy. Jakmile se jednalo o případ, tak přímé řeči nedrhly a odsýpaly, ale jakmile se jednalo o osobní téma, tak najednou rozhovory působily strojeně a nepřirozeně.

Kdo si zamiloval předchozí díly Dívka v ledu a Noční lov, tak si přijde na své i v Temných hlubinách. A milovníci oddychových detektivek, kteří od Roberta Bryndzy dosud nic nečetli, by to měli napravit. Nejedná se sice o nejlepší a nepropracovanější detektivky, které jsem kdy četla, ale jako svižná, napínavá a nenáročná četba na jeden dva večery fungují naprosto spolehlivě.

Robert Brynda: Temné hlubiny (Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová 3), listopad 2017.

Knihu Temné hlubiny si můžete koupit ZDE.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát Martinus.cz.