Harry Potter se už potřetí vrací do Bradavic, školy čar a kouzel. Ani tentokrát se to ale neobejde bez problémů – podaří se mu nafouknout nenáviděnou tetičku, musí utéct od Dursleyových, málem ho přejede Záchranný autobus pro kouzelníky a ještě k tomu uvidí obrovského černého psa – Smrtonoše. A ten kdo ho spatří, prý brzy zemře.
Aby toho nebylo málo, tak z Azkabanu, přísně střeženého kouzelnického vězení, utekl Sirius Black, bývalá pravá ruka Voldemorta, který má na svědomí masakr, během kterého zabil několik mudlů i svého přítele ze školy. Jedná se o prvního vězně, kterému se z Azkabanu podařilo utéct a nikdo netuší, jak se mu to povedlo. Jedno je ale jisté, z nějakého důvodu jde právě po Harry Potterovi.
Harry se ho nebojí, navíc má řadu jiných starostí souvisejících s jeho třetím ročníkem. Třeba nové předměty, například věštění, při kterému mu učitelka Sybila Trelawneyová předpovídá brzkou smrt, a její slova podtrhuje to, že Harry opět spatří Smrtonoše. Taky touží vyhrát pro Nebelvír famfrpálový pohár, snaží se přežít hodiny lektvarů s nenáviděným profesorem Snapem a dostat se do Prasinek, kouzelnické vesnice, kam ale mohou studenti na vycházky, jen s podepsaným potvrzením od rodičů. To Harry nemá a vzhledem k tomu, že se na svobodě potuluje Sirius Black, tak mu ho nepodepíše ani žádný z učitelů. Jenže to by nebyl Harry, aby si nenašel jinou – i když nebezpečnou – cestu…
A to navzdory tomu, že Bradavice po útěku Siriuse Blacka hlídají mozkomorové, strašliví strážci z Azkabanu, kteří z lidí vysávají všechny šťastné vzpomínky a emoce. Právě mozkomorové Harrymu způsobí řadu problémů, protože ačkoliv působí hrozivě na všechny, on má tendenci ke svému zahanbení v jejich přítomnosti omdlévat. Harryho čeká další rok plný kouzel, dobrodružství, nebezpečí i překvapivých odhalení, kdy se dozví nové informace o své minulosti a rodině.
Ve Vězni z Azkabanu nechybí to, na co jsme od J. K. Rowlingové zvyklí: originální nápady, chytlavý styl, britský smyl pro humor, spousta magie, nějaká ta akce, opravdu překvapivá odhalení a zvraty a poněkud nečekaný vývoj děje. J. K. Rowlingové se ve Vězni z Azkabanu podařilo zdařile zkombinovat dětskou knihu s vážnějším a temnějšími motivy. Zvláště ke konci příběh houstne, atmosféra potemní a Rowlingová ukazuje, že ani magie nemusí být všemocná a zajistit vám šťastný konec.
Ilustrací k Harrymu Potterovi a Vězni z Azkabanu se opět skvěle zhostil Jim Kay. Co se týče ilustrací, tak dle mého názoru se zatím jedná o nejpovedenější díl. I oba předchozí díly byly krásné, takže Harry Potter a Vězeň z Azkabanu se blíží skoro k dokonalosti. Narozdíl od předchozích dílů mi přišly ilustrace víc konzistentní, až už do stylu či atmosféry. Jim Kay se zdárně vypořádal i s temnotou, které se v tomhle díle pomalu vkrádá do celé série a temnější ilustrace krásně vložil mezi ty barevnější a veselejší. Celá kniha je opět skvěle propracovaná: nechybí jakoby pomačkané, polité nebo pocákané stránky (a já jsem se opět vyděsila, že jsem prase, než mi došlo, že je to tak schválně) nebo celobarevné stránky bez obrázků, které mě obzvlášť nadchly.
Co se týče počtu celostránkových ilustrací, tak jejich počet nestoupá úměrně s počtem stran, ale to se dalo čekat, protože ilustrace jsou drahé. A obzvlášť ty kvalitní, což tyhle bez pochyby jsou. Jedinou nevýhodu je to, že v českém vydání se do ilustrací nedalo zasahovat, takže pokud je v nich text, zůstal v angličtině, což pro české čtenáře, kteří jsou pravděpodobně zvyklí na termíny, s nimiž přišel překladatel Pavel Medek, může působit trochu rušivě.
Jinak je ale Harry Pottera a Vězeň z Azkabanu úžasný, ať už se to týče příběhu, atmosféry nebo ilustrací. Takže pokud váháte, jestli ho doma potřebujete, tak vám mohou říct jediné: Potřebujete, a to nutně!
P. S. Pokud máte doma milovníka Harryho Pottera a nevíte, co mu dát k Vánocům, tak mu pod stromeček nadělte Harryho Pottera a Vězně z Azkabanu. Harry Potter totiž potěší jak malé, tak velké čtenáře. A tahle ilustrovaná verze potěší dvojnásob.
J. K. Rowlingová: Harry Potter a Vězeň z Azkabanu (ilustrovaná verze), Knižní klub, říjen 2017.
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Albatros Media!