Ubulená hromádka štěstí přináší další porci vtipných a trefných komiksů, které vás donutí uvažovat o tom, jestli autorka u vás doma náhodou nemá nainstalovanou skrytou kameru a nekreslí váš život…

Sarah Andersenová s humorem a nadhledem vypráví o tom, jaké je to být ta trochu jiná žena uprostřed alespoň na první pohled dokonalých, produktivních a dospělých lidí. Ubulená hromádka štěstí je o ženách, co kradou svému muži svetry, utrácí majlant za knihy, nemají jasnou vizi budoucnosti a občas si zapomínají holit nohy. A taky o vztazích, o lásce, o mužích, práci, stresu i nadějích. Prostě o životě mladých žen ve 21. století.

Kresba je jednoduchá, žádné detaily a velké umění. Komiksy Sarah Andersenové jsou založené na vtipu, nadsázce a na tom, že každá z nás se s nimi může ztotožnit a najít v nich kus sebe.

Předchozí knize Dospělost je mýtus jsem vytýkala, že Sarah Andersenová smíchala pojmy dospělost a introverze. Chápu, že se autorka chtěla z introvertnosti „vykreslit“ – koneckonců pro někoho, kdo má problémy se sociální interakcí, je to ideální způsob. Někdy mi ale přišlo, že tyto dva pojmy skoro zaměňovala.

Tentokrát se tomu vyhnula tak, že zhruba dvě třetiny knihy pojala všeobecně, aby si každá žena mohla najít to svoje. A ve zbylé části se věnuje právě tomu, jaké je to být ve introvert. K těmto obrázkům připojila i krátké, výstižné a vtipné text, které dokazují, že ani spisovatelský talent jí nechybí. Extroverti se v téhle části nejspíš úplně nenajdou, ale na druhou stranu to může pomoct lidem, kteří moc přemýšlí, všechno řeší, trpí úzkostmi nebo se někdy necítí dobře mezi lidmi. (A tyhle stavy zažívají občas i extroverti, to mi věřte.)

Dospělost je mýtus a Ubulená hromádka štěstí jsou primárně určeny ženám mezi dvacítkou a třicítkou, ale věřím, že i některé starší čtenářky, co si nepřipadají dospěle, se v tom najdou. Třeba já, že. Neskutečně jsem se u Ubulené hromádky štěstí bavila, nahlas jsem se smála a každou chvíli jsem vykřikovala: „To je přesný!“ A šla si to fotit na Instagram, protože proč pracně vypisovat, jaký jsem měla den, když to Sarah Andersenová tak pěkně nakreslila, že?

Ubulená hromádka štěstí mě navíc na chvíli uklidnila, že nejspíš opravdu nejsem jediný exemplář svého druhu na světě, jak si občas uprostřed všech těch dospělých, úspěšných a zodpovědných lidí myslím. Naopak se zdá, že nás, co si občas ve společně těchto lidí připadáme divně a nedospěle, nejspíš bude víc, než se na první pohled zdá. I když na druhou stranu, autorka je mladší než já, takže jsem si chvílema říkala, jestli to, že se v tom i po třicítce nacházím, je ještě pořád roztomilé, nebo už je to průšvih. Ale co, Dospělost je přece mýtus, ať už je vám dvacet nebo třicet, ne? I když já se obávám, že to budu tvrdit ještě v padesáti. A dost možná i v sedmdesáti, pokud se toho dožiju…

Sarah Andersenová: Ubulená hromádka štěstí (Dospělost je mýtus 2), říjen 2017.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát Albatros Media.