Máte rádi umění a chtěli byste, aby váš potomek vaše záliby sdílel, ale nevíte, jak na to? Víte, že odborné publikace jsou příliš obsáhlé a složité, aby je vaše dítě pochopilo a aby ho to bavilo. V tomto případě můžete sáhnout po bohatě ilustrované Van Goghově hvězdné noci, v níž nejenom děti najdou zábavné příběhy, které popisují, jak vznikala některé slavné umělecká díla.

Michael Bird v knize Van Goghova hvězdná noc čtivou a zábavnou formou popisuje dějiny umění od pravěku až po současnost. Nesoustředí se pouze na evropské umění, ale občas nás zanese také na blízký východ, do Asie nebo do Ameriky. V knize se navíc nevěnuje jenom výtvarnému umění, ale i sochařství, architektuře, rytectví nebo třeba písařství.

Michael Bird píše čtivě a chytlavě, zdařile buduje prostředí i atmosféru, takže vás doslova vtáhne do děje a vy se ocitnete na hřbetě slona, který pomáhá stavět kambodžský chrám Angkor Wat, vytváříte mozaiku v kopuli chrámu, sedíte v ateliéru Leonarda da Vinciho nebo se s Vincentem Van Goghem ocitnete v psychiatrické léčebně. Na malém prostoru dokázal přinést spoustu informací, aniž by text působil hutně nebo nudně. Malý čtenář se tak dozví nejenom něco o daném uměleckém díle, ale i jak vypadalo prostředí, v němž dílo vznikalo, jak se v té době žilo a kdo vlastně byli ti slavní umělci. Michael Bird dokáže udržet pozornost dětského čtenáře, protože do příběhu kromě informací zakomponoval i napětí a vtip.  V neposlední řadě mu pomáhají mu i bohaté ilustrace Kate Evansové, které doplňují jeho vyprávění.

Jelikož se jedná o knihu pro děti, tak nejde o žádný erudovaný nebo hluboký výklad. Michael Bird v knize neposkytuje návod, jak umění číst či mu porozumět. Ani se nesnaží vysvětlit, co máme v jednotlivých dílech vidět, jak je vnímat a chápat. Soustředí se čistě na zábavný a neotřelý popis toho, jak dané dílo vzniklo.

Byla jsem překvapená, že se Van Goghova hvězdná noc dá číst jako beletrie. Jedná se o opravdu čtivou a zábavnou knihu, která vás dokáže vtáhnout. Nejsem dějinami umění úplně nepolíbená, takže jsem si ve Van Goghově hvězdné noci některé znalosti osvěžila a vzhledem k tomu, že jsem se soustředila převážně na moderní umění, tak jsem se dozvěděla i něco nového.

Co mě naopak trochu zarazilo, bylo to, Van Goghova hvězdná noc není na křídlovém papíře. Papír, který byl v knize použit, není vyloženě „záchodový“, ale jedná se o typ papíru, který reprodukcím uměleckých děl ani bohatému obrázkovému doprovodu nelichotí. Na druhou stranu věřím, že právě tento papír, dokázal knihu zařadit do kategorie cenově dostupných knih o umění, které svým dětem s radostí koupíte, aniž by pak musely jíst suché rohlíky.

Van Goghovu hvězdnou noc bych doporučila dětem na druhém stupni základní školy. Text je sice poměrně lehký a čtivý, ale i tak se v něm objevuje velké množství informací i složitější slova. Ilustrace jsou sice bohaté, ale i tak v celé knize najdete spoustu textu, takže pro menší děti to opravdu není.

Pokud doma máte kunsthistorika, tak je pravděpodobné, že bude u Van Goghovy hvězdné noci brblat, že je si autor vymýšlí, že je to hrozně zjednodušené a že takhle to nebylo. Michael Bird skutečně musel zapojit fantazii, když chtěl k jednotlivým umělcům a dílům přinést lidský příběh, a navíc shrnout celé dějiny umění na necelých 350 stranách bez značného zjednodušení a určité povrchnosti prostě nelze.

Děti, pro které je kniha určena, ale nejsou kunsthistorici, takže věřím, že Van Goghova hvězdná noc splní svůj účel: Vyvolat v nich zájem a nadšení pro dějiny umění.  Myslím, že Van Goghova hvězdná noc to dokáže, protože tohle jsou skutečně jiné dějiny umění. Mnohem zábavnější, čtivější a lidštější.  A třeba je to natolik chytne, že se s postupem času k těm erudovaným odborným publikacím o umění dostanou. Kdo ví.

Michael Bird: Van Goghova hvězdná noc, listopad 2017.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media.