Na začátku měsíce u mě pořád trvala čtecí krize, tak jsem si dala re-reading Okřídlené duše. Miluju tuhle knihu, i když potvrzuje pravidlo: „Když ji miluješ, není co řešit.“ Tahle kniha má sice spoustu nedokonalostí a klišé, ale taky je dobře napsaná, má skvělou atmosféru, originální nápad a hlavní hrdinku, co je restaurátorka hřbitovů. A to mi stačí:)

Pak jsem si našla novou závislost, a tou se stala série Off-Campus od Elle Kennedy. Nemám mít kamarádku překladatelku:) Jedná se o new adult literaturu, takže to nemá žádný hluboký děj (i když nějaké pokusy o přesah tu jsou), ale je to neskutečně čtivé, zábavné a návykové. A jelikož je to new adult tak tam nechybí taky spoutat žhavých scén:)

Jak říkám, je to závislost, takže jsem po dočtení prvního dílu Skóre, nebyla schopná číst nic jiného. Tak jsem si doběhla do knihovny pro druhý díl Omyl (a přišla pozdě na schůzku) a hned jsem ho přelouskala. Byl trochu slabší než první díl, ale to bylo spíš charakterem hlavní hrdinky, než čímkoliv jiným.

Pak jsem šla ke kadeřnici a s sebou jsem si vzala komiks Čarojízda, který patří k sérii urban fantasy románů Peter Grant. Tuhle sérii mám ráda, takže jsem chtěla zkusit i komiks. A dobré to bylo, propracovaný příběh, který ale na rozdíl od knih nebyl tak zamotaný a překombinovaný, magie a trocha humoru. Akorát u kresby jsem se podivovala, protože já si některé z hrdinů (vlastně většinu) představovala úplně jinak:)

Někde mezitím jsem dočetla sbírku povídek Protože se stmívá od Jany Rečkové. Ta patří mezi mé oblíbené české autory fantasy a sci-fi, takže to nemohlo být šlápnutí vedle. A taky nebylo, i když se přiznám, že se mí víc líbí její romány, anebo povídky v jiných sbírkách. I tak to byl ale dobrý průřez její tvorbou, které je i v daných žánrech dost rozmanitá. Pokud ji neznáte, tak vřele doporučuju, i když ideální je začít právě s romány:)