Jedna žena, jedna motorka, jedna cesta Jižní Amerikou

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jedna metr padesát vysoká blondýna Dominika, jedna malá červená motorka Zoomer, 11 237 ujetých kilometrů přes osm zemí v Jižní Americe, spousta zážitků, problémů a humoru. To je Dominičina cesta Jižní Amerikou.

Dominika Gawliczková se na motorku poprvé posadila ve 13 letech. Od té doby procestovala 33 zemí, a mimo jiné drží rekord, že jako jediná česká žena ujela nejdelší sólojízdu na motorce cestou do Kyrgyzstánu. Přitom ale sama hned v úvodu přiznává, že není zrovna velký dobrodruh, naopak, že je vcelku strašpytel, a navíc že vlastně na motorce až tak dobře nejezdí. Přesto se rozhodla, že projede osm zemí Jižní Ameriky, mezi něž patří i ty nejméně známé a velmi nebezpečné. A taky to udělala.

Všechny své zážitky – ty dobré i ty špatné – zaznamenala, a vy si je teď můžete přečíst v knize s přiléhavým názvem Dominika na cestě Jižní Amerikou. Nečekejte ale nudný a suchý cestopis. Tohle jsou Dominičiny zážitky, poznatky, názory a pocity. A taky spousta a spousta problémů – s motorkou, se zubem, s krvácením z nosu, s počasím, blouděním, střevními potížemi… A spousta pocitů – čiré radosti, okouzlení, milého i nemilého překvapení, strachu, únavy a pocitu, že to nikdy nezvládne a nejlepší by bylo otočit se a vrátit se domů. Přesto to Dominika nevzdává, jede dál a zkouší to brát s nadhledem a humorem.

Dominika Gawliczková má kromě smyslu pro dobrodružství a pořádné dávky odvahy taky spisovatelský talent. Píše neuvěřitelně čtivě, chytlavě a s úžasným humorem, přestože jí občas (možná i často) muselo být pěkně ouvej. Navzdory humoru, se kterým dokáže popisovat i nepříjemné věci, ale kniha pořád působí autenticky, protože se v ní nebojí psát o svých pochybách, strachu, únavě, zlosti i pocitu, že to prostě nezvládne. Také se mi líbilo, že se přiznala i k věcem, ke kterým by se přiznal asi málokdo – třeba k tomu, že si nadělala do kalhot. Nebo že naťukla téma menstruace, i když opravdu jen naťukla, protože tohle je kniha určená oběma pohlavím (a víme, jak muži na podobná témata reagují). I tak jsem to ocenila, protože tohle je jedna z věcí, nad kterou se asi každá dívka a žena zamyslí a říká si: Bože, jak to zvládla v takových podmínkách?!

Kniha je rozdělena do osmi kapitol, z nichž se každá věnuje jedné zemi, kterou Dominika projela. Společně s ní tak pojedeme z Kolumbie, přes Ekvádor, Peru, Bolívii, Argentinu, Paraguay a Brazílii až do Uruguaye. Na konci každé kapitoly je zařazeno fotoalbum s Dominičinými fotkami, které její vyprávění krásně doplňují a názorně ukazují to, o čem píše. Kromě fotografií se kniha pyšní i povedenou grafickou úpravou a nechybí v ní ani pár vtipných kreslených ilustrací, které korespondují s velmi povedenou obálkou.

Po knize Dominika na cestě Jižní Amerikou jsem sáhla v neuvěřitelně špatné náladě a ve značné čtenářské krizi. Přiznám se, že jsem potřebovala knihu, kde se někomu bude dařit ještě hůř než mě, ale přitom to nebude depresivní čtení. Nemohla jsem si vybrat líp. Dominika své zážitky – a že těch špatných je tam fakt požehnaně – popisuje tak vtipně, že i v té příšerné náladě jsem se začala nahlas smát. Na druhé stránce. Od té chvíle mi bylo jasné, že tohle bude prostě dobré. A taky že bylo, o čemž svědčí i fakt, že jsem celou knihu přečetla během jediného dne, protože jsem ji nemohla odložit, smála jsem se u toho jako blázen a nálada se mi zázračně zlepšila. A samozřejmě jsem se dozvěděla i spoustu nových informací – i když u mě se není čemu divit, protože patřím mezi ty, které Jižní Amerika neláká, takže toho o ní vím pohříchu málo.

Ale číst o tom, jak Dominika Jižní Ameriku projela na malé červené motorce, co jede nejvíc šedesát kilometrů v hodině, bylo neuvěřitelně zábavné a návykové, takže mi nezbývá než vám knihu vřele doporučit. Třeba zrovna vás její vyprávění naláká k tomu, abyste si zabalili batoh, vzali motorku (nebo auto, nebo kolo nebo šli pěšky) a vypravili se na vlastní pěst za nějakým pořádným dobrodružstvím.

Já jen doufám, že se Dominika brzy zase vypraví za dalším úžasným (trochu nebezpečných a šíleným) dobrodružstvím a napíše o tom další knihu, abychom s ní i my mohli poznat nové končiny a prožít nekonečně zážitků (i když bezpečně a pohodlně prostřednictvím stránek knihy). A je mi jedno, kam Dominika pojede. V jejím podání by mě totiž zaručeně bavilo i to, kdyby popisovala, jak stokrát dokola objíždí Václavák.

Dominika Gawliczková: Dominika na cestě Jižní Amerikou, CPress, červen 2018.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s