Pohádky vyprávěné Trnitou řečí

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Trnitá řeč obsahuje šest příběhů (jeden z Nové země, tři z Ravky, jeden z Kerchu a jeden z Fjerdy) patřících do univerza trilogie Griša a dilogie Šest vran. Každý z příběhů je zároveň netradičním a temnějším převyprávěním pohádky. Takže pokud si chcete přečíst příběhy, které jsou všechno jen ne typicky pohádkové, vydejte se na trnitou a magickou cestu…

V povídce Ayama a Trnitý les žily byly dvě sestry – ošklivá Ayama a její krásná sestra. V paláci zase bydlel lidský princ a v labyrintu byl uvězněn druhý princ – napůl muž a napůl zvíře. Jenže pak vlčí princ uteče, začne terorizovat obyvatelstvo a Ayama je vyslána do Trnitého lesa, aby ho usmířila…

Příliš chytrý lišák je sice ošklivý, ale chytrý, takže se mu podaří dostat se z jakékoliv šlamastiky. Jenže pak do jeho lesa přijde obávaný Lovec. Pomůže lišákovi jeho důvtip i v tváří tvář smrti? Kolem Duvy se ztrácí dívky. Požírá je les, nebo je unáší „chitka“, zlovolný lesní duch, nebo s tím má co do činění Čarodějnice z Duvy?

Větrostrůjce Semjon touží získat ruku krásné a bohaté dívky a pomáhá mu při tom řeka, kterou pojmenoval Malá kudlička. Jenže může být mocná řeka něčím služebníkem? Ambiciózní hodinář vyrobil louskáčka pro dívku, kterou si chtěl vzít za ženu. Jenže co když Princ vojáček ožije a začne mít vlastní touhy? Mořské víly Ulla a Signy z povídky Když voda zpívá oheň jsou nejlepší kamarádky, které pomocí písně dokážou čarovat – a právě jejich magie jim zajistí přízeň lidského prince. Zůstanou i nadále kamarádky, nebo je princ a jeho tužby rozkmotří?

Každý z příběhů má být převyprávěním slavné pohádky. Někdy jsem ale měla pocit, že Leigh Bardugo čerpala inspiraci z více pohádek, a jinde jsem měla problém poznat, která pohádka autorce posloužila jako inspirace. To ale není výtka, protože všech šest příběhů funguje i samo o sobě.

Příběhy se ubírají nečekaným směrem, nechybí překvapivé zvraty, šokující pointy i konce, které většinou nejsou zrovna typicky pohádkové. Pohádky jsou originální, neotřelé, napsané působivým magickým stylem, s temnější atmosférou a překvapivými odhaleními. Všechny povídky si udržují stejně vysokou kvalitu, nejvíc se mi líbila Ayama a Trnitý les, Čarodějnice z Duvy a Když voda zpívá oheň.

Trnitá řeč se povedla i ze stránky grafické. Každá povídka je laděna do jiné barvy, text lemují ilustrace, které na příběh odkazují, a zakončuje ho obrázek na celou dvojstranu. Mimořádně zdařilá je i obálka a máme štěstí, že se podařilo koupit tu originální, které je jednoduše krásná.

Sečteno podtrženo Trnitá řeč se povedla po všech stránkách. Bonusem je pak to, že si tuhle povídkovou sbírku mohou přečíst i ti, kteří nečetli trilogii Griša nebo dilogii Šest vran, protože příběhy skutečně fungují samy o sobě. Takže směle do toho, tyhle netradiční, magické a trnité pohádky skutečně stojí za to.

Leigh Bardugo: Trnitá řeč (Griša 0.5, 2.5, 2.6), Fragment, listopad 2018.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Albatros Media.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s