Eelyn, válečnice z klanu Asků, tvrdě bojuje proti nepřátelskému klanu Rikiů, protože zabili jejího bratra Iriho. Jenže pak jednoho dne spatří Iriho v bitvě na nepřátelské straně. Byl to jen duchy jejího bratra, kterého viděla zemřít před pěti lety? Nebo přežil? A co potom dělal v nepřátelském klanu Rikiů? Stal se z něj zrádce vlastního lidu?
Eelyn v touze přijít na záhadu kolem náhlého zjevení svého milovaného bratra padne do zajetí Rikiů a stane se z ní dýr, otrok, patřící válečníkovi Fiskemu, se kterým se pokusili na bojišti vzájemně zabít… Askové a Rikiové spolu totiž každých pět let bojují, jelikož si to podle jejich víry žádají bohové. Jenže kromě jejich dlouhého a zavilého nepřátelství se objevuje ještě jiná hrozba – tajemní válečníci Herjové, kteří přicházejí zdánlivě odnikud a nechávají za sebou zkázu…
Eelyn je hrdá válečnice, které se tvrdě bila za to, aby mohla bojovat v první linii. Musela se ve svém životě vyrovnat s řadou ztrát – její matka zemřela z rukou tajemných Herjů, když byla Eelyn ještě dítě, a před pěti lety padl v bitvě s Rikii její bratr Iri. Zůstal jí tak jen otec Aghi a nejlepší přítelkyně Mýra, s níž bojuje bok po boku. A také její válečnická čest a přesvědčení, že Rikiové si nezaslouží nic jiného než smrt.
Jenže Eelyn zjišťuje, že Fiske a jeho rodina nejsou žádní ďáblové, protože i když je otrokyní, chovají se k ní hezky. Postupně si uvědomuje, že Askové a Rikiové jsou stejní, že jsou to všechno jen lidi. A že jí Fiske možná není tak úplně lhostejný… Jenže co to udělá s životem hrdé válečnice? Bude se pořád bít za svůj klan, nebo se rozhodne přidat ke straně nepřátel?
Adrienne Young píše jednoduše a čtivě. Děj tak hladce běží ve slušném tempu od začátku až do konce. V Klanu nechybí slušná dávka akce, kde se rozdávají rány mečem i sekyrou, nebezpečí, trocha tajemství, nějaké ty morální myšlenky a náznak romantiky.
Problém, který jsem s Klanem měla, ale byla strašná povrchnost. Od young adult literatury neočekávám propracovaný svět ani bůhvíjak životné postavy a hluboké myšlenky, ale tohle bylo i v daném žánru prostě moc jednoduché a přímočaré. Přerod hlavní hrdinky mi přišel strašlivě rychlý, prostě najednou změnila názor a všechno bylo jinak. Také její vztah s Fiskem se vyvinul jakoby z ničeho, neměla jsem pocit, že by mezi nimi panovalo nějaké souznění nebo přitažlivost. Adrienne Young také mohla líp vykreslit svět, který vytvořila, a některé věci pořádně vysvětlit.
Klan tak má kromě čtivosti jen jednu výhodu, a tou je inspirace severskou mytologií a historií. Ve světě to není nic převratného, ale do češtiny se zatím young adult literatura, která je inspirována třeba asijskou kulturou, Afrikou nebo právě drsnými Seveřany, moc nepřekládá. Takže jakýkoliv počin, který se neodehrává v Americe nebo v Anglii s radostí vítám. Bohužel Klan byl pro mě spíš zklamáním. Nicméně věřím, že cílové skupině patnáctiletých čtenářek, které chtějí zase něco trochu jiného, ocení drsnou hrdinku, akci a jednoduchý, svižný styl, Klan na rozdíl ode mě sedne.
Adrienne Young: Klan, Cooboo, leden 2018.
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media.