Restaurátorka hřbitovů Amelia Grayová se přesune do městečka Ascension, kde pracuje na obnově hřbitova Sedm bran. Jednoho dne ji tajemná síla přivede do jeho odlehlé části, kde objeví naprostou raritu – klecový hrob, který měl udržet venku vykradače hrobů. Jenže teď měl udržet někoho uvnitř – mladou ženu, která v něm byla pohřbená zaživa!
A co hůř, klecový hrob není na hřbitově jediný, ale je jich tam rovnou dvanáct. Amelia se opět ocitá uprostřed vyšetřování vraždy, ale tuší, že tentokrát by za ní mohla stát i nadpřirozená moc – a že právě proto byla povolána ona. Jenže odhalení vraha ji taky může stát život…
Ameliiny nadpřirozené schopnosti sílí a proměňují se, takže je stále těžší je utajit. Změnou prošel i její osobní život. Tajemství, která obklopují ji i Devlina, je nakonec rozdělily. Přesto Amelii ve skrytu duše doufá, že by k sobě nakonec mohli nalézt cestu – a i proto věří, že najde klíč, který by jednou provždy uzamkl brány do světa mrtvých a umožnil jí tak žít normální život.
Amanda Stevens píše čtivě, chytlavě a umí dobře vybudovat znepokojivou atmosféru plnou tajemství, nebezpečí a nadpřirozených bytostí. V každém dalším díle série Hřbitovní královna najdeme víc a víc nadpřirozených prvků. Amanda Stevens tentokrát k vraždě přidala čarodějnice, tajné společnosti, zvrácené rituály a orgie, převtělování duší a víc než jedno tajemství.
Nechybí ani náznak romantické linky. Amelie je nevysvětlitelně přitahována k detektivovi Lucienovi Kendrikovi, kterého ale také obklopuje aura tajemství. Svou přitažlivost nechápe a bojí se jí, protože instinkt jí napovídá, že před Kendrikem, který ví a možná i vidí víc, než se zdá, se musí mít na pozoru…
Stejně jako v předchozím díle s názvem Návštěvnice se Amanda Stevens i při psaní Hříšníka zjevně inspirovala horory. Atmosféra je skutečně tajuplná a zneklidňující, celkově se Hříšník nese v takovém temnějším duchu, takže pokud jste strašpytel a jste doma sami, tak se u toho můžete občas i skoro bát.
Moc se mi líbilo, že Amelia se konečně věnuje práci na hřbitově. Dozvíme se tak něco víc o starých hrobech zvaných mordsejfy a další zajímavosti o Ameliině neobvyklém povolání. Detektivní linka sice nakonec ustupuje do pozadí a nadvládu přebírají nadpřirozené, lehce hororové prvky, ale i tak tvoří páteř celého příběhu. A to dokážu ocenit, protože v předchozích dílech mi víc toho detektivního vyšetřování, hřbitovů a Ameliiny práce chybělo.
V Hříšníkovi se ale stejně jako v předchozích dílech objevují nejrůznější oslí můstky, kterými si autorka vypomáhá, aby vytvořila temnou a zneklidňující atmosféru a posunula děj dopředu. Takže i tady se nevyhnula nešvarům v podobě náhodných setkání, tajného odposlouchávání cizích rozhovorů, nepřirozených náhod a podivných situací. Tohle je problém celé série Hřbitovní královna, ale je to jedna z mála sérií, které je natolik zajímavá, dobře napsaná a příjemně jiná, že jí to dokážu odpustit.
Hříšník mi přišel nejtemnější a nejznepokojivější ze všech dosavadních pěti dílů. Mým nejoblíbenějším dílem tak pořád zůstává ten úplně první s názvem Okřídlená duše, který se autorce z mého pohledu zatím nepodařilo překonat. Ale i tak se strašně těším na závěrečný díl, protože jsem hrozně zvědavá, jak tohle nadpřirozené dobrodružství dopadne.
Amanda Stevens: Hříšník (Hřbitovní královna 5), Ikar, prosinec 2018.