Kdosi zničil Jumenes, hlavní a výstavní město říše, zlomil zemi a vyvolal tak další páté roční období. Tohle by ale mělo být skutečně tím posledním obdobím, které znamená konec světa…

Essun žije v Tišině, má manžela a dvě děti – dceru Nassun a syna Ukeho. A taky jedno velké tajemství – je orogénka. Orogénové mohou vyvolávat nebo tišit seizmické projevy. Lidé je ale nenávidí a bojí se jich, protože pokud neumějí svoji moc ovládat, stávají se nebezpečnými pro všechny okolo sebe. Proto je lidé pronásledují je a zabíjejí. A tak se jednoho dne Essun vrátí domů z práce a zjistí, že její manžel ubil jejího malého syna Ukeho a unesl její dceru, protože se u nich projevily schopnosti orogénů, které po ní zdědily. Essun se vydává svého manžela najít, jednou provždy si to s ním vyřídit a zachránit své přeživší dítě, i když země pukla a nastalo páté roční období. Mnohem horší páté roční období než kdy předtím…

Páté roční období totiž následuje po ničivé seizmické aktivitě, jako je zemětřesení nebo třeba erupce sopky. Jakmile nastane páté roční období, svět se ponoří do tmy a chladu, všechny zavedené pořádky přestanou platit, nastane bída a hlad a na každém rohu číhá nebezpečí.

Damaja je holčička, u níž se projevily orogénské schopnosti. A tak ji její rodina poslala do Opory, kde se učí ovládat své schopnosti, aby nikoho neohrozili. Ale i v Opoře je jejich život svázaný přísným řádem a pravidly, takže je všechno jen ne svobodný…

Syenit patří mezi talentované a ambiciózní orogény v Opoře. Je přidělena k mocnému orogénovi Alabastrovi, aby mu pomohla s jedním úkolem. A taky, aby se s ním vyspala a do roka s ním zplodila dítě, což se jí ze srdce protiví. A jemu taky. Oba totiž ví, že takový život není správný, že by si zasloužili žít jinak…

Příběh se skládá ze tří vypravěčských linií, z nichž každá sleduje osud jedné orogénky – Essun, Syenit a Damaji. Jednotlivé linie spolu na první pohled nesouvisí, ale autorka jejich prolnutí vymyslela opravdu dobře a nejednoho čtenáře to překvapí.

Páté roční období se řadí mezi dystopie, takže vypráví o přírodní katastrofě a o tom, co změna zavedených pořádků, bída a hlad udělá s lidstvem (a to není nic pěkného). N. K. Jemisin vybudovala temnou, svíravou atmosféru zničeného světa, v němž na každém rohu číhá nebezpečí a nikdo si nemůže být ničím jistý. Pod temných dystopických příběhem se ale skrývají mnohem závažnější, palčivější a bohužel stále aktuální otázky o rase, rovnosti a (ne)svobodě.

N. K. Jemisin vytvořila zajímavý svět a přinesla opravdu neobvyklé a originální fungování nadpřirozených schopností. To je vše je podané jejím propracovaným, poetických stylem, navíc ozvláštněné ještě tím, že každá ze tří vyprávěných linií je napsána odlišně. Právě její styl psaní ale z jejích knih nedělá lehké a odpočinkové čtení. Páté roční období vyžaduje čtenářovu spolupráci, musí u toho dávat pozor, vnímat detaily a přemýšlet, protože jedině tak se mu Páté roční období odmění výjimečným čtenářských zážitkem.

Páté roční období vás zasáhne, donutí vás se nad spoustou věcí zamyslet a budete ho mít v hlavě ještě hezkých pár dní poté, co knihu zaklapnete.  Navíc je patrné, že Páté roční období je spíš úvodem do celé trilogie a že teprve všechny díly dohromady vytvoří komplexní, bohatou a nevšední mozaiku. Takže se už můžeme těšit a nedočkavě vyhlížet druhý díl s názvem Brána z obelisků.

N. K. Jemisin: Páté roční období (Zlomená země: svazek první), Host, září 2019.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Host.