Nova alias Nightmare, Anarchistka, která se infiltrovala do jedné z hlídek slavných superhrdinů Renegátů, pokračuje ve své nebezpečné misi. Musí najít helmu svého strýce Ace Anarchisty, protože ta jediná mu může vrátit jeho supersílu a umožnit Anarchistům povstat a porazit mnohem početnější a silnější Renegáty.

Aby toho nebylo málo, tak se na scéně objevuje ještě tajemný Agent N, který může ohrozit všechny Výjimečné… A Nova musí přijít na to, jak před ním Anarchisty ochránit, a přitom ho ideálně ještě využít proti Renegátům.

Nova se tak stále víc zaplétá do přediva lží a polopravd, její loajalita a morálka je rozpolcená mezi příslušností k Anarchistům a touhou po pomstě a sílícím přátelstvím s ostatním členy z týmu Renegátů. Adrian, který tajně působí jako samozvaný strážce spravedlnosti Sentinel, se ocitá v podobné pasti jako Nova. Jeho loajalita k Renegátům je zkoušená, protože ne všechna jejich rozhodnutí a jednání považuje za správné a má pocit, že spravedlnosti by se mohlo docítit ještě jinak a účinněji.

Marissa Meyer je zkušená a talentovaná vypravěčka, takže vás Protivníci chytnou od první stránky a nepustí až do konce. Já osobně miluju, když se vztahy mezi hlavními hrdiny i mezi vedlejšími postavami vyvíjí a sílí a skvěle jsem si užila vývoj vztahu Novy a Adriana i přátelské škádlení mezi jednotlivými členy týmu. Neuvěřitelně mě taky bavilo to, jak Marissa Meyer dokázala superhrdiny představit jako obyčejné lidi se svými všedními životy.

Marissa Meyer opět porušuje nepsaná pravidla pro příběh o superhrdinech a superpadouších, protože akce je zde pomálu a objevuje se hlavně zpočátku a na konci. Zbytek příběhu netradičně tvoří celá řada ožehavých otázek ohledně používání a zneužívání moci a superschopností, dosahování spravedlnosti, ustanovování zákonů a pravidel a vůbec přemýšlení na tím, kdo určuje to, kdo budou superhrdinové a kdo superpadouši. Jsem vážně zvědavá, jak tyhle otázky autorka dokáže v posledním díle vysvětlit a završit. Sice jsou zde náznaky toho, jak by to mohla rozlousknout, ale Marissa Meyer nepíše zrovna předvídatelné příběhy, takže vážně netuším, jak to celé chce rozmotat. Nicméně věřím, že pokud se to někomu podaří uspokojivě vysvětlit, tak to bude právě ona.

První díl s názvem Renegáti mě za srdce až tak nechytnul a svou roli v tom nejspíš sehrála i velká míra pochybných náhod a to, že kvůli tomu někteří hrdinové působili naivně a až lehce zabedněně. V Protivnících to ale autorka napravila, takže Noviny i Adrianovy výmluvy působí o hodně věrohodněji než v prvním díle, navíc už je také pár lidí začíná podezřívat z toho, že něco skrývají.

Marissa Meyr potvrzuje, že patří mezi nejlepší spisovatelky young adult literatury, a že tenhle subžánr dokáže zpracovat velmi kvalitně a dodat mu patřičnou hloubku i přesah, aniž by to přitom bylo na úkor napětí nebo čtivosti. Za sebe jen musím dodat, že to, co se nepovedlo Renegátům, tak se Protivníkům podařilo na jedničku – zamilovala jsem si ten svět i jednotlivé postavy a teď jsem šílená z toho, že třetí a závěrečný díl s názvem Supernova vyjde v originále až na podzim roku 2019. To čekání na český překlad bude nesnesitelně dlouhé…

Marissa Meyer: Protivníci (Renegáti 2), Egmont, červen 2019.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media.