Jude Duartová je člověk, ale žije v zemi krásných a nemilosrdných víl. Touží být jako ony a vyrovnat se jim, ale ví, že pro ně bude vždycky jen smrtelným červem. Tak se rozhodne, ukázat jim, co se v ní skutečně skrývá…
V zemi víl panuje neklid, protože stávající král Eldred se rozhodl vzdát koruny a mezi jeho početným potomstvem sílí řevnivost kvůli nástupnictví. A princ Dain, který má největší šanci stát se novým Nejvyšší králem, se rozhodne do řad svých špehů naverbovat Jude. Ta je sice jako člověk slabá a zranitelná, ale oproti vílám má jednu nespornou výhodu – umí lhát.
Jude žije v zemi víl od svých sedmi let, kdy její nevlastní otec zabil její rodiče. Přesto všechno má pocit, že sem patří, i když jí víly mezi sebe jako smrtelníka nikdy nepřijali. Celá ta léta si hrála na hodnou, poslušnou a snažila se nebýt vidět, protože měla pocit, že to je jediný způsob, jak v zemi víl přežít. Jenže teď už toho má dost, takže se rozhodne všem ukázat, že má duši nemilosrdné bojovnice… Začne tím, že se postaví krutému a krásnému princi Cardanovi, který jí společně se svým nohsledy šikanuje. Jenže pak se zaplete do daleko vyšší hry, která jí nakonec může stát život i změnit zemi víl jednou provždy.
Holly Blacková píše jednoduše, takže se jedná o čtivou záležitost na pár večerů. Zároveň ale nevyužívá potenciálu své barvité představivosti, celou zemi víl a její obyvatele popisuje zkratkovitě, klouže jen po povrchu a nedaří se jí vybudovat pořádnou atmosféru. Děj navíc taky postrkuje dopředu spíš uměle, takže máte pocit, že autorka spíš popisuje, že se něco děje, než že by příběh sám o sobě fungovat a plynul hladce dopředu. Navíc se v Krutém princi objevuje milostný trojúhelník (nebo možná víceúhelník), ale ani ta romantika, která měla slušný potenciál, pro mě nefungovala.
Netuším, jestli to bylo tím, že jsem po tom všem hypu kolem Krutého prince a Podlého krále měla nereálně vysoká očekávání, nebo jestli to prostě bylo tak špatné, ale Krutý princ byl pro mě krutým zklamáním. Holly Blacková není nezkušená autorka, přesto Krutý princ působí jako typická young adult prvotina se všemi chybami, které k tomu patří. Příběh je plytký a povrchní, svět neprokreslený, postavy poměrně nevěrohodné a řešení některých situací zkratkovité a naivní.
Nicméně věřím, že u cílové skupiny náctiletých dívek Krutý princ sklidí větší úspěch, protože Holly Blacková má pár zajímavých nápadů, některé zvraty nejsou vůbec špatné, Jude se mění v zajímavou hrdinku a Cardan je fešák. A co si budeme povídat: klišé v podobě bad boye, který možná nakonec nebude tak úplně bad, funguje koneckonců vždycky a asi se nikdy neomrzí. Pro všechny ostatní doporučuji jen v případě, že chtějí skutečně něco lehkého, čtivého, u čeho nebudou muset zapínat mozek.
Já se přesto do Podlého krále pustím, protože za a) ho mám doma a za b) jsem zvědavá, jestli Holly Blacková třeba nedokáže něco podobného jako Sarah J. Maasová – udělat z nepříliš podařeného prvního dílu skvělou sérii, která bude patřit mezi mé oblíbené. Takže to s Krutým princem ještě nevzdávám a doufám, že se mé naděje na podstatně lepší druhý díl naplní!
Holly Blacková: Krutý princ (Krutý princ 1), Cooboo, listopad 2018.