Marian, jediná dcera pána z Edwinstowe a snoubenka Robina z Locksley, se jednoho dne dozví, že Robin padl při křížové výpravě. Jenže v té době je zatčen Will Scarlet, bratr Marianiny komorné Eleny, a Marian vymyslí odvážný plán, jak ho dostat z vězení. Ale přitom omylem vytvoří ducha, legendu, hrdinu… Robina Hooda.

Král Richard vede válku proti pohanům v daleké zemi, zatímco Anglii spravuje jeho bratr, princ Jan, a země trpí pod sále nespravedlivějšími zákony, vyššími daněmi a přísnějšími postihy. Lidé potřebují hrdinu, až se jednou objeví skvělý lukostřelec, co si skrývá tvář pod maskou a hlavu pod zelenou kápí – Robin Hood, který bohatým bere a chudým dává. Až na to, že nikdo netuší, že se pod kápí neskrývá zmrtvýchvstalý Robin z Locksley, ani žádný jiný muž, ale že. Lady Marian.

Marian byla od malička jiná než ostatní dívky. Příliš vysoká, hlučná, odvážná. Ráda šplhala po stromech, jezdila na koni a střílela z luku a nesnášela vysedávání s dámami, klevetění a vyšívání. Robin, její přítel z dětství, byl jediný muž, který si ji chtěl vzít, i když věděl, jaká je. Který ji hodlal nechat, aby i v manželství byla sama sebou.

Jenže teď je Robin mrtvý a Marianinu ruku chce získat Guy Gisborne, pravá ruka nottinghamského šerifa. Ale copak by si mohla Marian vzít zjizveného Gisbornea, který zatýká lidi, rozšiřuje hradní vězení, poslouchá šerifa a pomáhá mu prosazovat jeho plány na úkor chudých a bezmocných lidí? A tím spíš, že Gisborne si dal za cíl polapit tajemného hrdinu Robina Hooda.

Meagan Spoonerová píše čtivě a chytlavě. Zajímavě si pohrála se slavnou legendou o Robinu Hoodovi a hezky ji demytizovala. V jejím podání nic a nikdo není černobílé. Ukazuje, že i bojovat proti nespravedlnosti nesprávným způsobem může způsobit řadu problémů. Vzhledem k tomu, že z Robina Hooda udělala ženu, tak se věnovala i otázkám, jaké je to být jiná a chtít od života být sama sebou a svobodná, i když vám to společnost a zákony nedovolují.

V Sherwoodu samozřejmě nechybí slušná dávka akce, přátelství, tajemství, zajímavý zvrat ani romantika. Nejzajímavější a nejrozporuplnější postavou zůstává rozhodně Guy Gisborne, takže je hrozná škoda, že mu autorka nevěnovala víc prostoru a jeho charakter pořádně nepropracovala.

Sherwood má ale i své zápory. Ke každému příběhu, kde se žena převléká za muže (či naopak) a hraje dvojí roli se váže určitá míra nevěrohodnosti a neuvěřitelnosti. I v případě Sherwoodu se dá pochybovat, že by Marian tak dlouho zvládla předstírat, že je muž, že by ji nezradil hlas, nebo jí nespadla kápě a neukázala, že má dlouhé vlasy. A taky je velmi pravděpodobné, že by je chytli při těch jejich zbojnických eskapádách hned napoprvé. Také je škoda, že Meagan Spoonerová plně nevyužila potenciál, který v sobě takhle historická fikce má, a nevěnovala se víc popisům prostřední, toho, jak lidé v té době žili a celkově budování atmosféry.

Za mě pořád vede kniha Na lovu, která byla neotřelým re-tellingem pohádky Kráska a Zvíře s prvky Ptáka ohniváka a měla takřka poetický styl a temnější, magickou a tajuplnou atmosféru. Tu ale bohužel Sherwood postrádá.

Sherwood je ve výsledku čtivým a zajímavým zpracováním slavné legendy o Robinu Hoodovi se sympatickými hrdiny, kterému ale chybí větší míra uvěřitelnosti a propracovanosti na to, abych z něj byla doopravdy nadšená.

Meaghan Spoonerová: Sherwood, Cooboo, listopad 2019.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media.