Frey se přidala k milosrdným, tedy ženám, jenže milosrdně ukončují lidské životy. Práce je to temná a Frey ji nenávidí. Hluboko v srdci touží po něčem jiném – po boji, dobrodružství, slávě. Po jiném životě. Takže když se dozví, že v Modrém dolu řádí záhadná příšera, rozhodne se, že ona a další milosrdné se ji pokusí zabít…

Nejdřív se ale musí do Modrého dolu dostat. A cesta je zavede mezi mořské čarodějky i do Červené bažiny, v níž vládne děsivá Krutá královna nadaná temnou magickou mocí… A Frey si musí vyzkoušet, jestli zvládne zabíjet i jinak než jen milosrdně ukončovat životy. Cesta Frey k novému životu právě začíná. Jenže kam povede? Ke slávě, nebo ke zmaru?

April Genevieve Tucholkeová se inspirovala severskými ságami, i když si vytvořila vlastní fantaskní svět s vlastními bohy, příšerami nebo fungováním magie. Nicméně odkazů na skutečné severské ságy je v příběhu úmyslně dost. Jsou tam ale hezky zapracované, že čtenáře vůbec neruší. A pokud je případně nějaký čtenář nezná, tak pro změnu Milosrdné přízraky fungují samy o sobě.

April Genevieve Tucholkeová buduje příběh pomalu, ve vypravěčském stylu, soustředí se na práci s textem a budování atmosféry i na emoce, které ve čtenářích vyvolává. Příběh se točí kolem smrti, takže ústřední téma je poměrně temné. Přesto autorka do děje zvládla hladce zapracovat i okamžiky, které vás pohladí po duši. To, jak si Frey užívá obyčejných radostí, jako je dobré jídlo, teplý oheň, společnost přátel, vzácné a pomíjivé chvilky klidu a míru. Takové ty zdánlivě obyčejné věci, které jsou ale neskutečně vzácné a jedinečné, jak ví každý, komu jsou odepřeny. Podle mého se autorce skvěle podařilo vyvážit temnější atmosféru s oparem smrti s chvílemi prodchnutými klidem, mírem a pevným, opravdovým přátelstvím.

Samotné hrdinky – Frey a ostatní milosrdné – lučištnice Runa, která nenávidí práci milosrdných a chce se přidat ke Hbitým, lovit a žít v lesích, mladá mořská čarodějka Juniper, málomluvná Ovie, která za záhadných okolností přišla o oko, jsou kapitolou samy pro sebe. April Genevieve Tucholkeová se sice nijak nezdržuje popisy, ale přitom zvládla vybudovat opravdové, silné ženské hrdinky se svými přednostmi i slabostmi a pohnutými osudy.

Celý příběh Milosrdných přízraků je postaven právě na ženských hrdinkách, takže celou knihou se vine skvělá girl power. Autorce ale podařilo, že nic a nikdo tu není úplně černobílý, protože i zloduši tu mají svoji minulost, pohnuté životní příběhy a pohnutky. Přiznám se, že v závěru mi dokonce i slza ukápla. Ačkoliv příběh Milosrdných přízraků stojí hlavně na pevných přátelských poutech, tak se zde nakonec najde i špetička romantiky. A i když prim tu hrají ženy a dívky, tak nechybí ani zajímavé mužské postavy, jako je Freyin přítel Trigve nebo jarl Roth, vládce Modrého dolu zužovaného děsivou příšerou.

April Genevieve Tucholkeová ve stylu vyprávění severských hrdinských ság napsala i Milosrdné přízraky. To je jedna z výhod i nevýhod celé knihy. Výhodou je, že právě kvůli vypravěčskému stylu z daného žánru vybočuje a působí příjemně svěže a neotřele. Nevýhodou je, že i když je v knize dost dobrodružství a akce, tak autorka se i v tomhle případě drží toho „vypravěčského, popisného“ stylu, takže kniha sama o sobě prostě nijak svižná nebo akční není.

Na Milosrdné přízraky je potřeba mít čas a určité naladění, já bych ho nazvala takovým rozjímavým stavem. Protože si myslím, že jedině tak si dokážete vychutnat autorčino vyprávění ve stylu severských ság, její pečlivou práci s textem, skvělé postavy, výborně vybudovanou atmosféru i všechny ty emoce. Já jsem bohužel neměla dostatek času a už vůbec ne rozjímavou náladu a myšlenky mi utíkaly jinam, takže jsem si Milosrdné přízraky neužila tak, jak bych chtěla. Nicméně si je odkládám na jindy, až tu náladu budu mít, protože pak je mi jasné, že se budu mazlit s textem a tuhle knihu si naprosto zamiluju. Teď mohu jen s čistým svědomím říct, že i navzdory mému nenaladění, jsem si Milosrdné přízraky užila, a že pokud chcete zase něco jiného a neotřelého, tak se do nich pusťte. Stojí za to.

April Genevieve Tucholkeová: Milosrdné přízraky, Host, říjen 2019.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství HOST.