Li Jen, velitel oddělení jedna v Pekingu, je přivolán k novému případu. V uličce je nalezena mrtvá mladá žena, která je děsivě pobodaná a zohavená. Problém je v tom, že už je čtvrtá v pořadí, což znamená, že v Pekingu řádí brutální sériový vrah…

Li Jen a jeho kolegové brzy přicházejí na to, že Pekingský rozparovač, jak se sám vrah nazývá, kopíruje víc než sto let staré vraždy, které spáchal v Londýně Jack Rozparovač. Jenže Jack Rozparovač nikdy nebyl dopaden. Podaří se Li Jenovi dopadnout aspoň Pekingského rozparovače? Nebo je to případ, který ho bude stát kariéru a možná i život?

Klid nemá Li Jen ani doma. Jeho vztah s americkou patoložkou Margaret Campbellovou je trnem v oku jeho nadřízeným, stejně jako úspěšné vyřešení předchozích náročných a mediálně sledovaných případů, které z něj udělaly tak trochu celebritu.

Ji Len a Margaret se pořád nevzali, protože by to znamenalo konec jeho kariéry u policie. Takže Margaret musí pořád dokola žádat o prodloužení víza s vědomím, že jednou jí ho taky nemusí schválit. Po narození syna Li Jona se vzdala kariéry patoložky a tráví většinu času doma a ve městě, kde nemá žádné přátele a jehož jazykem nemluví. A Li Jen je skoro pořád pryč kvůli práci… Není tedy divu, že jim to ve vztahu pěkně skřípe.

Pekingský rozparovač je šestým, závěrečným dílem ze série Čínských thrillerů. Stejně jako předchozí díly i Pekingský rozparovač je skvěle napsaný a neuvěřitelně čtivý. Peter May opět používá osvědčenou kombinaci, kdy míchá vyšetřování s osobním životem Li Jena a Margaret (i když jejich komplikovaný vztah tu má přeci jen méně prostoru než v přechozích dílech) a nenásilně do textu zapracovává informace o životě a podmínkách v Pekingu a vůbec v komunistické Číně.

Přestože je Pekingský rozparovač posledním dílem ze série Čínských thrillerů, tak se podle mě tentokrát jedná spíš o klasickou detektivku. Neobjevuje se tu žádná velká akce, přestřelky nebo spiknutí, což mě osobně vyhovuje, protože mi vždycky přišlo, že klasická detektivka Peteru Mayovi sedí mnohem lépe než ty thrillerové prvky.

Na to, že se jedná o závěrečný díl, tak jsou tam ale některé věci nepříjemně nedořešené. Konec je useknutý a uspěchaný a samotné vysvětlení toho, kdo, jak a proč vraždy spáchal je hodně stručné i trochu kostrbaté. Přiznám se, že chci mít všechno jasně vysvětlené a uzavřené, takže mě konec zrovna neuspokojil. Pekingský rozparovač by rozhodně potřeboval ještě pár stránek, které by příběh skutečně poctivě a plnohodnotně uzavřely.

Série Čínských thrillerů není tak oceňovaná ani propracovaná jako Ostrov Lewis, ale přesto je pro mě srdcovou záležitostí. Oblíbila jsem si Li Jena i Margaret, líbí se mi propojování detektivky a jejich romantického vztahu a taky to, že autor vás nenásilně seznamuje s prostředním Pekingu a životem v Čínské lidové republice.

Pekingský rozparovač je ve výsledku podařeným dílem, škoda jen toho, že nefunguje taky jako uspokojivý a plnohodnotný závěr celé série. Přesto vám sérii Čínských thrillerů vřele doporučuji, protože se jedná o skvěle napsané a extrémně čtivé detektivky, kterým prostředí Číny přidává na atraktivitě a nevšednosti. Mně je jen líto, že takhle série skončila a že už se s Li Jenem a Margaret znovu nesetkám.

Peter May: Pekingský rozparovač (Čínské thrillery 6), Host, říjen 2019.

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství HOST.