Přejít k obsahu webu

Suzanne A. White

Čtu, píšu, sním…

Úvodní stránka
Recenze
Knihy
Ze života
Kontakt

Hledej:

Přečteno za listopad a prosinec

dne 1 bře 2023 Publikoval Suzanne A. WhiteV rubrice Přečteno

Drazí knihomolové, vítejte u přečtena za listopad a první polovinu prosince. Video je dlouho předtočené, ještě před stěhováním, od té doby jsem nenatáčela 🙂

Share this:

Twitter
Sdílet na Facebooku

Líbí se mi to:

Líbí Načítání...

Související

Navigace příspěvku

Vzpomínka zvaná Říše: politika a poezie

Jaké krveprolití způsobí Naše zakázané vášně?

Zanechat odpověď Zrušit odpověď na komentář

Vložte váš komentář...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Emailová adresa (vyžadováno) (Adresa nebude zveřejněna)

Jméno (vyžadováno)

Webová stránka

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Informujte mě o nových komentářích emailem.

Informovat emailem o nových příspěvcích

Δ

Suzanne A. White

Literární redaktorka a překladatelka, která ve volném čase čte knihy, zuřivě o nich bloguje a straší i se svým psem na YouTube.

Instagram

Podle názvu Vodník a melancholické zamlžené obálky jsem čekala tajuplný, atmosférický podzimní příběh o tom, zda zločiny páchá člověk nebo bájný vodník. Hm, tak to jsem nedostala, protože Vodník se odehrává v parném létě, jedná se spíš o poklidnou detektivku a s tématem vodníka pracuje poměrně málo. Jakmile jsem se ale smířila s tím, že nedostanu to, co jsem chtěla, tak jsem si čtení užila 👍Vodník je totiž čtivý, chytlavý a stránky vám doslova ubíhají pod rukama. Nechybí spletité vyšetřování, napětí, atmosférické popisy přírody, věrohodné zachycení života na českém maloměstě a špetka romantiky. Tereza Bartošová děj zasadila do oblasti Brd, konkrétně do Příbrami a okolních vesniček. Prostředí očividně důvěrně zná, obyčejný život na maloměstě zachycuje věrohodně, bez velkých příkras i bez snahy působit světově nebo se přizpůsobovat zahraničním detektivkám. Autorka si jde vlastní cestou a výsledek je zdařilý a sympatický.

Naše zakázané vášně jsou inspirované slavnou tragédií Romeo a Julie od Williama Shakespeara. Přináší téměř detektivní pátrání, akci, násilí, tajemství, překvapení a samozřejmě nechybí ani romantika. Zvraty jsou někdy vpravdě shakespearovské, jindy vychází z nenápadných detailů. V knize se objevuje dejme tomu nadpřirozený prvek v podobě nestvůry, ale Naše zakázané vášně nejsou vyloženě fantasy. Chloe Gong při psaní využila také znalostí čínštiny, angličtiny a ruštiny, což celý text ozvláštňuje a dodává mu na autentičnosti.

Největší předností Života svatých nejsou samotné příběhy (ty jsou stručné, napsané vcelku ploše a chybělo mi v nich pořádné vyústění nebo nějaká nosná myšlenka), ale grafické zpracování a ilustrace. Na první pohled zaujme obal imitující červené plátěné desky se zlatou ražbou. Tedy pokud se podíváte pod tmavý reklamní přebal, který cílí na milovníky seriálu Světlo a stíny z dílny Netflixu inspirovaném trilogií griša a dilogií Šest vran a Prohnilé město. Každý příběh uvádí nádherná celostránková barevná ilustrace od uznávaného ilustrátora Daniela J. Zollingera a také stránky s textem jsou zdobené. Navíc je Život svatých vytištěn na kvalitním, křídovém papíře, což už se dneska u beletrie moc nevidí. Sečteno podrženo, ilustrace jsou skvostné a Život svatých je vymazlený od první do poslední stránky, vlastně od první stránky obalu do poslední.

Dilogie Teikskalan od Arkady Martineove je laska 🖤

Z prvního dílu Smrtící vzdělání jsem byla upřímně nadšená, ale Poslední absolvent mě trochu zklamal. Děj se točí kolem trénování na překážkové dráze a působí repetitivně. El se z naprosté vyvrhelky najednou mění v mocnou čarodějku, která dává všechno levou zadní a ostatní by bez ní byli ztracení. Mě prostě víc bavila El jako outsider, který musí neustále taktizovat a plánovat. Naomi Noviková sice následně ukáže, že všechno dává smysl, protože příběh vymyslela poměrně originálně, jenže to nic nezměnilo na tom, že mě to předtím při čtení štvalo. A pak přišel naprosto šílený a nemůžu se zbavit pocitu, že i trochu zbytečný cliffhanger na konci 🤦‍♀️

Nečekané přiznání zatím nejlepší díl z těch čtyř, co jsem přečetla, a to jsem po skvělém Matčině hrobu nevěřila, že je možné.

Vládce džinů doporučuji všem, kdo chtějí originální mix steampunku, alternativní historie, arabské (a egyptské) kultury, detektivky, fantasy s trochou romantiky.

Dívka, kterou spolklo more ma nádhernou obálku, příběh inspirovaný korejskou legendou, zajimave napady a pohádkový feel - ale bohužel jsme si kvůli absenci deje a velké míry nelogicnosti nesedly 😢 A to me vzdycky mrzí 😭

Vzpomínku zvanou říše jsem si chytre nechala až na chvíli, kdy vyjde druhy díl s názvem Pustina zvana mir. Ach bože, tohle bylo něco! 🖤

Facebook

Facebook

Vyhledávání

Hledej:

Blog na WordPress.com. Šablona: lovecraft od Anders Noren.

Sledovat Sleduji
- Suzanne A. White
- Již máte účet WordPress.com?Přihlaste se.

Načítání komentářů...

Napište komentář...

E-mail (povinné)

Jméno (povinné)

Webová stránka

%d blogerům se to líbí: