Osmnáctiletá Remy Starrová nevěří na lásku a na vztahy. Má jasně propočítáno, jak dlouho vztahy vydrží i jak probíhají, a podle toho se řídí. Do chvíle, kdy jí do života vtrhne sympatický muzikant Dexter, který je vším, co nikdy nechtěla…

Remy nemá ve své rodině, co se týče vztahů, zrovna dobrý příklad. Její otec ji opustil dřív, než se narodila, a zanechal jí po sobě jedinou věc – slavnou písničku Ukolébavka, kterou si lidé nechávají hrát na svatbách. Její matka je Barbara Starrová, docela známá autorka romantických románů, co se ale sama o sebe nedokáže pořádně postarat a momentálně se už popáté vdává. Remyin starší bratr Chris zase v pubertě pěkně vyváděl, než si konečně našel práci, přítelkyni a začal sekat latinu.

Remy patří mezi hrdinky, co jsou pořádně od rány. Nikdy nebyla žádné neviňátko. Chodila na párty, opíjela se, kouřila a o panenství přišla opilá v podstatě omylem. Počet kluků, se kterýma chodila a spala, je pořádně dlouhý. Snaží se trochu polepšit a už tolik neřádit, což ale neznamená, že je z ní najednou světice.

Ale taky je chytrá, umí plánovat, perfektně organizuje věci a skvěle řeší problémy. Právě dokončila střední školu a jejím jediným cílem je přežít přechodné období prázdnin než odjede studovat na Standford, který je na opačném konci země. Daleko od své rodiny, od matčiných problémů a nových otčímů a vlastní pokažené pověsti. Po všech těch nereálně slušných a nerozhodných hrdinkách z ya romancí je to prostě zatraceně příjemná změna.

Dexter je opakem Remy – spontánní, neuspořádaný, nešikovný a věčně optimistický. Ze začátku na čtenářky i Remy nejspíš bude působit možná až příliš dotěrně a vlezle, ale časem všem – čtenářkám i Remy – dojde, že právě tohle tvoří část jeho osobního kouzla.

Všechno doplňuje pestrá skupinka vedlejších postav. Remyiny kamarádky: trochu naivní Lissa, rozumná Jess, co se musí starat o své bratry, nebo rázná a na zábavu vždy naladěná Chloe. Nechybí ani kluci z Dexterovy kapely: bubeník John Miller, co je platonicky zamilovaný do vedoucí místní kavárny, Ted posedlý tvůrčím vyjádřením nebo sympaťák Lucas. Sarah Dessen ukazuje, že dokáže napsat uvěřitelné charaktery, co mají své dobré i špatné stránky a nepůsobí černobíle. Škoda jen, že Remyiny kamarádky nedostaly v Ukolébavce víc prostoru, protože charakter každé z nich skrývá potenciál, který ale nebyl využit.

Ukolébavka se neřadí mezi naivní produkty young adult literatury, v nichž středoškoláci pilně šprtají, nechodí na párty a nepijí alkohol a ve vztazích se nedostanou dále než za držení za ruku a občasné polibky. Sarah Dessen podala svět dospívajících hrdinů poměrně uvěřitelně.

K tomu přidala mimořádně čtivý styl, ráznou hrdinku, co se s nikým zrovna nemaže, sympatického kluka a bezvadné vedlejší postavy a vytvořila koktejl, který pouze na první pohled vypadá jako typická young adult contermporary romaňtárna. Ano, Ukolébavka je pořád správná romantika, ale není zbytečně přeslazená, naivní a působí vcelku uvěřitelně. Já jsem si čtení Ukolébavky náramně užila – a to víckrát než jednou, protože čas od času se k ní vrátím. Protože Remy a její příběh mě prostě pořád baví.

Sarah Dessen: Ukolébavka, Cooboo, 2011.