Lidská královna nemohla počít dítě, proto přikázala alchymistům, aby jí jedno stvořili, a tak vznikla první automa. Jenže automy se obrátily proti svým stvořitelům a lidstvo si podrobily. Šestnáctiletá Ayla kvůli jejich panovníkovi Hesodovi přišla o rodinu a žije pouze pro pomstu: plánuje zabít Hesodovu dceru Crier. Jenže co když Crier není taková, jak si myslela?

Crier je na automu nezvykle humánní, záleží jí na lidstvu a jako jedna z mála autom chápe, že lidi živoří a chce jim pomoci. Její názory se ale nesetkávají s pochopením u jejího otce, rady ani snoubence Kinoka, který založil Hnutí za radikální soběstačnost, jenž hlásá, že se automy mají úplně oddělit od lidstva.

Nina Varela píše lehce poetickým stylem a dokázala skvěle vystihnout komplikované a zmatené pocity nebo zakázanou přitažlivost, která se odehrává především prostřednictvím postranních pohledů, drobných rozhovorů a nenápadných chvilek.

Crier a Ayla jsou si navzdory všem rozdílům podobné – naivní a nezkušené, protože nemají potřebné informace a znalosti, a nemohou se rozhodovat samy za sebe a žít tak, jak chtějí. Nina Varela sugestivně popsala nezáviděníhodné postavení Crier, která ač je panovníkovou dcerou, tak nemá žádnou moc a svobodu, nebo skvěle zachytila blazeovaného Hesoda, který vůbec nerozumí lidem, a přitom se domnívá, jak je skvělý vládce. Vyzdvihnout musím zvraty a odhalení, protože z některých mi spadla brada, i slow burn romanci, která zůstává věrná žánru young adult, takže je nevinná.

Na základě anotace jsem očekávala sci-fi, ale Palác zrady patří mezi young adult dystopie se všemi nešvary, které k tomuto subžánru bohužel patří: Crier a Ayla jsou naivní a zaplétají se do intrik, kterým úplně nerozumí, a v nichž můžou nejenom přijít o život, ale taky napáchat víc škody než užitku. I když jejich naivita a omezenost dávají smysl, tak to neznamená, že mě nefrustrovaly. V knize nechybí ani nelogičnosti, zapomínání na zákonitosti vymyšleného světa (v tomto případě nelidského sluchu a síly autom) a vytváření napětí pomocí klišé „teď ti to nemůžu říct, řeknu ti to později“, které z duše nenávidím.

Palác zrady přináší zajímavý dystopický svět obývaný lidmi a automae, okořeněný lesbickou romancí a podaný působivým, lehce poetickým stylem, takže navzdory výtkám ho doporučuju. Pokud vás výše popsané věci neštvou tak jako mě, tak si hodnocení zaokrouhlete na 4 hvězdičky. Druhý a závěrečný díl s názvem Iron Heart si přečtu, až vyjde v češtině, protože chci vědět, jak Nina Varela všechno rozmotá (a nejdřív ještě zamotá).

Nina Varela: Palác zrady (Crieřina válka 1), Cooboo, srpen 2026.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatros Media.