Čtu, píšu, sním…
Květen už byl ve znamení hluboké pracovní krize, které pak vyvrcholila v celé své kráse v červnu. Takže jsem to čtení a blogování opět pěkně flákala - respektive ono to jinak nešlo. Ty věci, co mě živí, prostě mají vždycky přednost před tím, co mě baví (je to sice trošku smutné, ale myslím, že to tak má většina lidí).
Mlok Scamander se vrátil do Londýna, ale po dramatických událostech v New Yorku nemá zrovna nejlepší pověst, sledují ho bystrozoři a nemůže cestovat. Jenže se musí vydat do Paříže, protože právě tam se nachází Credence, který má k sobě připoutaného mocného a děsivého Obskuriála, který může všechno zničit….
Mám pocit, že jsem v dubnu nic moc nedělala, což asi nebude pravda, protože to byl v mnoha ohledech náročný měsíc. A na čtení se to podepsalo - a samozřejmě ne dobře... Nakonec jsem ale přeci jenom něco přečetla...
Je Grace šílená, nebo je naprosto příčetná? Je nevinná, jak tvrdí, nebo je to chladnokrevná vražedkyně? Skutečně si na ten zločin nepamatuje? A kdy vlastně Grace mluví pravdu, kdy říká jen to, co se o sobě dočetla nebo co jí někdo poradil, a kdy vědomě lže a manipuluje? Kdo vlastně je Grace Marksová?
Ano, vím, že už je skoro polovina června. Ale lepší pozdě než nikdy (říkám já), takže tady máte Knižní přírůstky za duben. A proč nebyly dřív - mám šílené množství práce, jsem unavená a podrážděná - a vždycky to odnesou věci, co mě baví, ale nevydělávají mi ani korunu (což je vcelku smutné).
Je zima, sněží a holčička-strašidlo Mortina ve vile Rozvalince začíná vídat světélkující přízrak – mladého kluka…
Prince Rhena zaklela mocná čarodějnice. Každé období si může do svého zámku přivést jednu dívku. Když se do něj zamiluje, kletba pomine. Když ne, promění se v krvelačnou a děsivou příšeru, která zabije každého, kdo mu přijde do cesty. Pro Rhena je tohle poslední období. Buď bude kletba zrušena, nebo Rhen zemře, nebo co hůř – navždycky zůstane proměněný v příšeru.
