První stříbrná kniha snů je úvodem do nové trilogie od Kerstin Gierové, autorky populární série Drahokamy.

Liv Silberová to nemá jednoduché. V necelých šestnácti letech procestovala půl světa se svou nekonvenční matkou, která jako literární vědkyně dostává práci každý semestr v jiném státě. Věří, že se všechno obrátí k lepšímu, když se společně se svou mladší sestrou, chůvou Lottie a psem Betynkou usadí v malém anglickém domku na anglickém venkově. Místo toho si ale její matka našla přítele a tak ji čeká stěhování do jeho domu v Londýně, seznámení s jeho dvěma dospívajícími dětmi a přestup na prestižní školu Frognal Academy. K tomu všemu se začnou Liv ve snech objevovat záhadné zelené dveře s klikou ve tvaru ještěrky, a když jimi projde, objeví se v chodbě plné dalších dveří, které vedou do snů jiných lidí.

Liv se tak ve snu stane svědkem podivného rituálu na hřbitově, v němž figurují čtyři kluci ze školy: Její skoro nevlastní bratr Grasyon, divně koukající Henry, tupohlavý Ken Jasper a nekrásnější kluk na celé západní polokouli Arthur. Liv se domnívá, že to byl jen bizarní sen, ale nade vše miluje záhady a tohle všechno je prostě příliš podezřelé, než aby to nechala být. Zjišťuje, že pravda může být daleko neuvěřitelnější a nebezpečnější, než by ji kdy napadlo.

Příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky Liv Silberové, která nešetří vtipnými postřehy a myšlenkami. Vždy po několika kapitolách je vložena vsuvka v podobě článku z blogu Třesky Plesky. Nějaký student skrývající se pod pseudonymem Secrecy na něm stylem bulvárních časopisů rozebírá dění ve škole. Pozoruhodné je to, že je neskutečně dobře informovaný a až na drobné detaily mívá obvykle pravdu. Přesný účel blogu Třesky Plesky v První stříbrné knize snů vysvětlen není, ale nepůsobí ani samoúčelně. Navíc je rozhodně jedovatě vtipný. Zvědavost ve čtenáři vzbuzuje identita samotné Secrecy. Je to holka nebo kluk? Jak se jmenuje? A jak je možné, že tohle všechno ví?

Liv je trochu střelená hrdinka, trpí přílišnou zvědavostí a trochu lehkovážností, ale nepostrádá nadhled, smysl pro humor, ani jistou dávku zdravého selského rozumu.

Při čtení První stříbrné knihy snů se nelze ubránit srovnávání s autorčinou úspěšnou trilogií Drahokamy. Liv je sice méně praštěná než Gwendolyn, ale úplně normální středoškolačkou taky není, má velkou rodinu s kompilovanými vztahy, v nadpřirozených záležitostech značně plave, neumí latinsky a po boku má přitažlivého kluka. V tomto případě vlastně hned rovnou dva.

Podobností s Drahokamy je v základní lince poměrně dost, ale samotný příběh, který se točí kolem snů a démonů, je originální a nepředvídatelný. Kerstin Gier má v rukávu schovaných pár triků a ve chvíli, kdy si čtenář myslí, že je mu všechno jasné, ho vyvede z omylu a pěkně mu zamotá hlavu s tím, co je vlastně skutečné a co ne.

Odlišně pojala i romantickou linku, které ve většině young adult knih nesmí chybět. Inovací není jenom to, že Liv přihrála do cesty hned dva opravdu pohledné kluky, ale hlavně, že si čtenář dlouho není jistý, který z nich se skutečně stane objektem Livina romantického zájmu.

Kerstin Gier vsadila na osvědčený koncept: sympaticky trhlá hrdinka, pohledný hlavní hrdina, čtivý a plynulý styl, pořádná porce vtipných hlášek, trochu záhad a romantiky – a vyplatilo se jí to. První stříbrná kniha snů je chytlavou a zábavnou knihou, kterou dokážete přečíst během jediného dne a ještě se vám u toho pravděpodobně zlepší nálada.

Recenze byla poprvé publikována na blogu Děti noci.