Mrakula je líná, nedostudovaná kouzelnice, které má ráda spánek, dobré jídlo, upíra Isterana a morče Kobližku. Práce jí nevoní, peníze se jí nedrží, zato na nejrůznější trampoty a nehody je přímo magnet. Občas se neváhá dopustit i něčeho nelegálního, jako je krádež, vykrádání hrobů nebo podvádění při daňovém přiznání.

Mrakulin grimoár se skládá z dvanácti krátkých povídek nazvaných trampoty. Vždy po několika povídkách následuje intermezzo představující vedlejší postavy nebo nový příběh a charaktery, které později zasáhnout do děje.

V povídce Ruleta paní Felicis Mrakula okrade samotnou Štěstěnu, v trampotě Závan osudu vysvobodí pohledného prince od vlkodlactví a stane se jeho snoubenkou, aniž by se vlastně chtěla vdávat. V Pyrrhově dědictví zachrání soudce před zmrznutím a v povídce Chyketa, Písečná smrt se vydá až do samotné země mrtvých. A zažije toho daleko víc, třeba setkání s hmyzí invazí v Pohádce o dřevobetonu nebo se zombíky v povídce Světavská mora.

Mrakula si mlčky natáhla ještě jedny kamaše a přes jeden svetr natáhla další dva. Když se to vezme kolem a kolem, takový grog dva by daly mé vycházce docela nový smysl… pomyslela si. Nahlas řekla: „Hospoda? To já nikdy? Jak bych mohla?“ (Mrakulin grimoár, str. 81)

Kromě Mrakuly se v knize objevuje řada vedlejších postav: bába Vrťule a Anton Morous, s nimiž občas Mrakula vykrádá hroby, upír Isteran, zombík Zosim, soudce Edward, strážce mrtvých Esthersan a další. Mrakulin milý upír Insteran má v povídkách poměrně málo prostoru (výrazněji se projeví akorát v povídce Jazýčky ze šmirglu, tělíčky ze zlata), ale jejich slovní přestřelky patří k těm nejvtipnějším momentům celé knihy.

A pučím si jeho svetr s netopýrem, Mrakula sáhla do Isteranova šatníku.

„Hej, ten je můj!“ zaprotestoval upír.

„Kuš a ať už jsi v penálu!“

(Mrakulin grimoár, str. 81)

Ve všech povídkách se snoubí akce s humorem a nechybí ani špetička romantiky, i když ta není taková, jakou by asi čtenář očekával. Kratší povídky mají jednoduchou, ale smysluplnou zápletku a občas nechybí ani překvapivé odhalení. Jsou čtivé, nesmírně vtipné a neváhají si dělat legraci z nejrůznějších věcí. Kámen úrazu nastává v delších povídkách, protože v nich se Hanině Veselé nepodařilo dobře rozpracovat zápletku. Kvůli tomu působí zmateně a ani humor to dost často nezachrání. Celkově se jedná o zábavné a nevšední čtení, ačkoliv jednotlivé povídky mají různou úroveň a kvalitu.

Celá sbírka povídek je dokonale politicky nekorektní. Mrakula podvádí při daňovém přiznání, mluví sprostě, vyhýbá se práci, ráda se napije a sbírá a pojídá houbičky podivky fialové. Taky se tu kouří travěna, i když ta je podle Mrakuly o ničem.

Mrakulin grimoár patří k průměrné fantasy, ale o bod víc dostává za vtip. Užijí si ho všichni, co mají nadhled, nepostrádají smysl pro humor a chtějí si přečíst zase něco trochu jiného.