Srpen byl pracovně naprosto šílený, takže je zázrak , že jsem nakonec vůbec přečetla zhruba těch 4, 5 knihy. Tentokrát se to počítalo trochu složitě, protože jsem přelouskala i nějaké povídky a navíc jsem jednu knihu nedočetla, což už se mi dlouho nestalo.

Nejdřív jsem se pustila do Drake. Líbila se mi ta kombinace drsné americké detektivky, fantasy a nekorektního humoru, i když řadu chyb jsem tam taky našla.

Pak jsem se s nadšením vrhla do Hadohlavce, čtvrtého dílu Čínských thrillerů. Zklamaná jsem nebyla, protože tahle série je srdcovka, ale chybělo mi to prostředí exotické Číny. Co je to taky za čínský thriler, když se to neodehrává v Číně, že?

Z nervů jsem si vyřídila žaludek – opět. Takže jsem při nuceném pobytu v pozici ležmo usoudila, že bych mohla třeba číst. Vybrala jsem si nenáročnou oddychovku v podobě Papírové princezny – a  byla to trefa do černého.

Mezitím jsem si dala re-reading Nula stupňů volnosti. Sice se jedná o příběh s agentem 007, ale napsal ho Jeffrey Deaver, takže je to paráda. Proč bych to jinak taky četla už podruhý, ne? Zato Falešný polibek mě hrozně zklamal a stal se tou knihou, kterou jsem nedočetla. Už dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká kniha tak strašlivě nebavila jako právě Falešný polibek.

A video máte zde: