Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová přijíždí do Londýna, aby se ujala vedení nového případu. V zahradním jezírku našli tělo brutálně zavražděné mladé ženy – Andrey Douglasové-Brownové, dcery vlivného lorda Douglase-Browna. Erika je odhodlaná vraha dopadnout, ale mrtvých žen přibývá – a jak se zdá, tak jednou z nich má být i Erika…

Případ poznamenávají mocenské a politické machinace, protože lord Douglas-Brown si nepřeje, aby se o jeho zesnulé dceři dostaly na veřejnost citlivé informace. Andrea totiž vedla poměrně divoký život, ráda chodila na party, pohybovala se ve špatné společnosti, a přestože byla zasnoubená, měla řadu pochybných milenců. Erika na zákulisní praktiky kašle a zajímá se jen o to, jak dopadnout vraha, čímž ale ohrožuje svou kariéru. Tu už navíc předtím poznamenala zpackaná akce, během které zahynulo několik policistů včetně Eričina manžela Marka. Erika se naplno noří do pátrání, rezignuje na spánek a odpočinek a snaží se nemyslet na všechny strašlivé změny ve svém životě.

Erika patří mezi skvělé policisty, momentálně ale její jednání poznamenává tragická ztráta manžela. Pod fasádou schopné a odhodlané policistky dříme impulzivnost a hněv, které v  krizových situacích vyplouvají na povrch – a ještě víc Erice komplikují kariéru a život. Za krk jí navíc dýchá detektiv superintendant March, který na rozdíl od Eriky umí ve světě moci a politiky chodit, takže raději nechá vyšetřování vést špatným směrem, než aby rozzlobil vlivného sira Simona Douglase-Browna.

March je typickým příkladem papaláše, kterému je přednější koryto než spravedlnost, takže při jeho střetech s Erikou se mi otvíral pomyslný nůž v kapse. Upřímně jsem se divila, že mu impulzivní Erika jednu nevrazí, i když tím by svou kariéru definitivně pohřbila. Do stejné kategorie patří i detektiv šéfinspektor Sparks, který musel vedení případu předat Erice, takže jí nemůže přijít na jméno, a jen čeká, až Erika udělá chybu…

Na druhou stranu Erika v Londýně nachází i kolegy, kteří stojí při ní a časem se nejspíš mohou stát přáteli. Policistku Kate Mossovou, co má pořádně prořízlou pusu, tichého policistu Petersona, správňáka Cranea nebo sympatického patologa Isaaca Stronga. Právě vedlejší postavy ale představují problém. Všechny působí buď sympaticky, nebo nesympaticky, ale vlastně se o nich nic nedozvíme. Zůstávají jen načrtnuté a chybím jim skutečná hloubka a životnost.

Ocenila jsem, že Erika není žádná superhrdinka, co si dokáže podat vraha i těžce zraněná a ještě u toho trousit hlášky. I když občas jsem si říkala, že by se Erika po dvaceti letech u policie přeci jen mohla ubránit při napadení, ale pak mi došlo, že i policisté jsou jen lidé. Na druhou stranu by Erika mohla být vnímavější a prozíravější, protože když se nechala vrahem takhle překvapit, působilo to přeci jen amatérsky a zbytečně.

Největší předností Dívky v ledu zůstává styl, jakým je napsána. Přestože má přes čtyři sta stran, plyne od začátku do konce velmi svižným tempem a čte se prakticky sama. Patří tudíž mezi knihy, které se velmi špatně odkládají, takže pozor na čtení před důležitou pracovní schůzkou nebo zkouškou ve škole.

Dívka v ledu vtrhla na český trh jako velká voda a těší se pověsti překvapivého a neotřelého thrilleru. Jedná se ale jen o marketing, takže doporučuji nemít od této knihy přehnaně vysoká očekávání. Dívka v ledu v daném žánru nepřináší nic nového, natož objevného. Pracuje s ověřenými prostředky a prvky, které mají čtenáři rádi, což se prokázalo i na všeobecné oblíbenosti této série. Navíc si nejsem jistá, jestli se Dívka v ledu dá zařadit mezi čistokrevné thrillery. Podle mého v sobě spojuje moderní britskou detektivku s prvky thrilleru. Mně osobně to ale vyhovuje, protože oba žánry mám ráda, ale nepotrpím si na příliš drastické scény a tíživou atmosféru.

Dívka v ledu dané žánry nijak neposouvá a ani si z ní nejspíš nesednete na zadek. Přináší prostě jen extrémně čtivou kombinaci detektivky a thrilleru, se kterou strávíte příjemný víkend. Mně to stačilo, takže už mám doma připravený druhý díl s názvem Noční lov – a asi vás nepřekvapí, že se na něj těším.

Robert Bryndza: Dívka v ledu (Erika Fosterová 1), listopad 2016.