Co se stane, když na město padne tma? Bude Město v noci temné? Ba ne, i ve městě v noci je spousta světla – okna domů, pouliční lampy, reflektory aut, semafory, reklamy, světla ze zábavního parku, letiště nebo přístavu (pokud ho město má) nebo i měsíc a hvězdy. A i kniha Město v noci se vám ve tmě neztratí – pokud ji totiž na chvilku položíte pod lampičku a pak zhasnete, bude ve tmě svítit – a vy si tak budete moc prohlížet zářící ilustrace.
Kniha Město v noci je rozdělena do šesti oddílů: Město, Letiště, Park, Lunapark, Slavnost a Přístav. V každé části se tak děti dozví užitečné informace – třeba kdo vynalezl žárovku, kdo vymyslel semafor, na co jsou všechna ta světla na letišti, proč svítí baterka, jak vypadaly staré mobilní telefony, kde vznikly ohňostroje, jak to, že bóje plavou na hladině nebo co jsou to hvězdy a plankton a proč měsíc vydává za jasných nocí takovou záři a mnoho dalšího. Vše je velmi stručné, ale výstižné a jasné. Dokonce i já jsem se u toho vzdělala – nutno podotknout, že lunaparky nejsou pro naše končiny až tak typické, takže jsem se nikdy nezabývala tím, kde vzniklo nejstarší ruské kolo. Teď už to vím.
A to, co vás asi zajímá nejvíc – skutečně obrázky svítí ve tmě? Ano, svítí. A jak. Pamatatuju si, jak jsem v dětství měla svítícího pejska. Dostala jsem ho od své babičky, které si ho přivezla z lázní, takže dneska bude chudákovi už dost přes padesát let. Byl to můj večerní rituál – taťka pejska strkal pod žárovku, aby se nasvítil, a já jsem se pak kochala tím jak ve tmě zelenavě září. A pokaždé když jsem ho ztratila, tak jsem strašně řádila a brečela a nemohla jsem usnout. Pokaždé jsem ho ale našla – mám ho dodneška, i když chudák už je tak starý, že svítí stále méně a méně. Takže bylo jasné, že Město v noci prostě musím mít.
Důkladně jsem tu jeho speciální, svítící stránku otestovala. Jelikož se jedná o knihu, musí se nechat – ideálně pod lampičkou – nasvítit každá dvojstrana zvlášť. Kniha je ale útlá a ilustrace nepotřebují nijak dlouhou dobu – hezky svítí i po minutě nasvicování, takže zhruba za pět minut (pokud nezapomenete otáčet stránky) máte obrázky nasvícené, můžete zhasnou a jít spát… teda vlastně si prohlížet zelenkavě svítící obrázky. Když pod lampičkou necháte obrázky o trochu déle, tak mi přijdou, že svítí o něco intenzivněji, ale i tak byste měli mít celou knihu nasvícenou do deseti minut. Pozor ale na to, že obrázky nevydrží svítit celou noc! Po nějaké době intenzita světla slábne, takže je opravdu potřeba knihu nasvítit, pak si ji prohlédnout a jít spát. A další večer si tento rituál můžete zopakovat, a ten další taky – dokud to vás a vaše ratolesti bude bavit.
Město v noci přinese stručné, ale užitečné informace pro děti (a někdy i pro dospělé) – a hlavně ve tmě svítí! Jedná se tak o originální vychytávku, která knize dává úplně jiný rozměr a vaše děti rozhodně aspoň na pár dní zabaví. Podle mého se jedná třeba o skvělý a originální dárek pro rodiny s menšími dětmi. Nebo i pro dospělé, pokud jste takový blázni jako já neb má rodina, protože můj švagr už mi ji chtěl zabavit. A vlastně každý, kdo Město v noci u mě viděl – protože, sakra, ta knížka svítí! A já si nutně musím opatřit i druhou knihu ze „série“ s názvem Příroda v noci. A zase se budu místo toho, abych spala kochat zářícími ilustracemi.
Petra Bartíková: Město v noci, Albatros, září 2018.
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Albatros Media.