Když začne hrát Píseň stínů, podsvětí vkročí do světa živých

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na bavorském venkově začínají za podivných okolností umírat lidé – všichni mají promodralé rty a na krku stříbrný šrám. Vesnicí se šíří strach a pověsti o divokém honu, kdy bytosti z podsvětí vyrážejí do světa lidí, a to ve chvíli, kdy mezi mezi podsvětím a světem živých vznikne nerovnováha. Je možné, že ji způsobila Liesl, když odešla od Krále duchů a svých slibů? Hrozí i jí nebezpečí? A jak to všechno souvisí s její rodinou?

Liesl se vrátila z podsvětí, kde strávila rok jako nevěsta Krále duchů. Snaží se vést normální život, ale všechno se změnilo. Její otec zemřel, zanechal po sobě hromadu dluhů, takže se jejich hostinec ocitá na pokraji krachu. Navíc v rodině panuje napětí. Lieslina sestra Käthe zrušila zasnoubení s Hansem a babička Constanze se chová stále podivněji, vytahuje na světlo staré historky o Králi duchů a skřetech a zdá se, že nadobro zešílela. A mladší bratr Josef, nadaný houslista, je až v daleké Vídni a neodpovídá Liesl na dopisy.

Ani Josefovi se nedaří, protože jednoho dne je jeho mistr Antonius nalezen mrtvý. Má promodralé rty a na krku stříbrný šrám. Josef i se svým milým Françoisem musí uprchnout, jenže se kolem nich začínají dít stále podivnější věci, umírají další lidé, a jak se zdá, šílenství dostihlo i Josefa. Liesl nemá prostředky, jak se za bratrem dostat… Jenže pak přichází nabídka od tajemného mecenáše, hraběte Procházky, který obdivuje Lieslinu hudbu, aby přijela do Vídně. A tak se Liesl obrací zády ke Skřetímu háji a ke své minulosti s Králem duchů, přestože po něm stále touží, a společně se sestrou Käthe se vydává do Vídně splnit si své sny. Jenže netuší, co všechno ji tam čeká a že nadpřirozená stvoření si ji najdou i ve světě živých…

Liesl konečně dostala svou vysněnou kariérní příležitost, ale má v sobě tvůrčí blok, protože se jí vůbec nechce hrát a už vůbec ne skládat. Život ve Vídni navíc není takový, jaký si ho představovala. Hrabě Procházka se o ně nijak zvlášť nestará a zřejmě měl k pozvání Liesl do Vídně jiné, temnější pohnutky.

Píseň stínů se netočí kolem milostného vztahu mezi Liesl a Králem duchů, ale hlavně kolem vztahů sourozeneckých. Hlavními postavami jsou Liesl a Josef a jejich nesnadný sourozenecký vztah i jejich vášeň pro hudbu, která je spojuje a rozděluje zároveň. Větší prostor zde dostala i Käthe, která by si zasloužila vlastní příběh, aspoň v podobě novely. Krále duchů si zde příliš neužijeme, ale samozřejmě se tu také objeví, protože bez něj by to nebylo ono, a navíc se dozvíme něco o jeho tajemné minulosti.

S. Sae JonesováPísni stínů přiznala, že Liesl trpí bipolární poruchou (kterou trpí i sama autorka). Už v prvním díle s názvem Píseň zimy to lidem, kteří s něčím podobným mají zkušenosti, bylo zřejmé. Právě tímto přiznáním ale Liesl ztratila trochu ze svého kouzla, tajemnosti a zvláštnosti. Někteří čtenáři budou hrdinku chápat, pro jiné, i když už ví, proč se chová tak, jak se chová, asi pořád zůstane nepříliš sympatickou postavou.

S. Sae-Jonesová píše až lehce poeticky a zdařile tak buduje magickou, tajuplnou a místy i znepokojivou a fantaskní atmosféru, kdy není úplně zřejmé, co je realita, co sen, co nadpřirozeno a co možná šílenství. Děj stejně jako v prvním díle ubíhá pomalu, autorka se soustředí hlavně na Lieslino duševní rozpoložení, její kolísání mezi mánií a melancholií a na prolínání světa podsvětí a živých. Autorka se také zdařile vypořádala s navázáním na první díl, jenž měl uzavřený příběh. Otevřela znovu otázky o prvním Králi duchů a jeho nevěstě, která ho dokázala vysvobodit, a ukázala, že ne všechno, co jsme se dozvěděli v prvním díle, byla pravda.

Píseň stínů pro mě ale ztratila trochu kouzla. Příběh v Písni zimy do sebe zapadal jako dokonalá mozaika, ale tentokrát jsem měla dojem, že mi pár kamínků v celkovém obrazu chybí a výsledek tudíž působil trochu nejasně a nedotaženě.

Přestože Píseň stínů nenaplnila má vysoká očekávání založená na tom, jak skvělý byl první díl, čtení jsem si užila a jsem ráda, že u nás kniha vyšla. Protože v Písni stínů se definitivně uzavřel příběh Liesl a Krále duchů, což je asi přesně to, v co většina z nás doufala.

Pokud nepotřebujete neustálou akci a dokážete ocenit poetický styl psaní a skvěle vybudovanou, tajemnou atmosféru, tak se do téhle série určitě pusťte. Jedná se totiž o magický, originální, temnější a v young adult literatuře neobvyklý příběh, který dle mého ocení především (trošku) starší čtenáři.

S. Sae-Jonesová: Píseň stínů (Píseň zimy 2), Cooboo, září 2018.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji mnohokrát Dětem noci.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s