Přečteno za červen 2019

Červen byl poznamenaný spoustou práce, která mi navíc moc nešla, a hlubokou čtecí krizí. Nakonec jsem toho nepřečetla málo – ale přečetla jsem jen málo toho, co jsem vážně měla přečíst:)

Na začátku měsíce jsem měla děsnou krizi, protože jsem překládala – a šíleně mě to nebavilo. Dopadlo to tak, že jsem přečetla dvě harlekýnky, jen abych do sebe nasála cukr a romantiku a dokázala ten překlad, který měl být taky romantika (ale nic romantickýho mi na tom nepřišlo) dokončit. Obě harlekýnky jsem si užila a účel splnily. Překlad byl dokončen.

Pak krize pokračovala, takže jsem měla chuť číst něco, co už jsem četla. Dala jsem si takové selektivní čtení Dívky, která kopla do vosího hnízda, tedy jsem si četla jen ty oblíbené pasáže. Bože, už jsem skoro zapomněla, jak geniální to je. Tak na 11 hvězdiček z 5.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Krize stále trvala, že jsem sáhla po Smrtících tajnostech od Roberta Bryndzy. Ten obvykle na čtení krizi zafunguje – a zafungoval i tentokrát, ale číst ho po Stieggu Larssonovi fakt nebyl dobrý nápad:) Chudák Robert to projel na celé čáře. Možná i proto jsem Smrtící tajnosti hodnotila 3 hvězdičkama a měla jsem k tomu dost výhrad.

Pak jsem si přečetla Nejodlehlejší stanici od Bena Aaronovitche, což je novela, které patří do série Peter Grant. Konkrétně mezi pátý a šestý díl. Byl to klasický Ben Aaronovitch, se vším, co k němu patří – příběh jen nebyl tak překombinovaný jako romány, ale rozhodně nebyl ani jednoduchý a přímočarý.

Zloději dýmu - rec

Pak jsem si přečetla Zloděje dýmu. Měla jsem od toho spíš nulová očekávání, takže jsem byla až překvapená, jak skvěle se to četlo a jak moc mě to bavilo. A teď – kde je sakra ten druhý díl? Recenzi si můžete přečíst ZDE.

Pracovně jsem si přečetla Sto sonetů o lásce od Pabla Nerudy. Hezké to bylo, ale za srdce mě to úplně nechytlo.

0A808CC7-E76B-4523-B9B8-28628FAFB435

A pak byl překlad odevzdán, já měla volno a pustila jsem se do Holky mimo rytmus. A byla jsem překvapená, jak moc jsem z toho byla zklamaná. Já prostě nemám ráda, když se autor rozhodne něco vybudovat, pak to celé rozbít a udělat z toho něco jiného. Nebylo to špatné, pořád je to Becky Albertalli, ale já prostě tohle nemám ráda.

planetarium - rec1

A na konec měsíce jsem si naordinovala Planetarium, které bylo naprosto boží a dokonalé. Za mě nejlepší z celé série Račte vstoupit do muzea. Fakt. Recenzi si můžete přečíst ZDE.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s