Přečteno za březen 2018

Březen byl na čtení překvapivě dobrý měsíc. Jednak jsem přečetla celkem 10 knih, ale také jsem si čtení užívala, takže mě většina knih (někdy až k mému překvapení) hodně bavila. Takhle bych to mohla mít častěji:)

Začátkem měsíce jsem pokračovala ve své nové závislosti, a to v sérii Off-Campus od Elle Kennedy. Tentokrát jsem přečetla třetí díl s názvem Skóre. Opět to bylo extrémně čtivé, návykové, oddychové, zábavné a žhavé.

Měla jsem nějaký nedostatek romantiky, tak jsem poté sáhla ještě po knize Láska na prvý klik od Rainbow Rowell. To bylo na román pro ženy trochu netradiční, někdy vtipné, někdy melancholické, ale celkově reálnější, než jsem u tohoto žánru zvyklá.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pak jsem se pustila do knihy Na lovu. Jelikož se jedná o převyprávění pohádky Kráska a zvíře, tak jsem taky čekala romantiku, a ejhle, ona to nebyla. Nebo ne moc. Spíš se jednalo o poetičtější, tajuplnější a temnější příběh. Recenzi si můžete přečíst ZDE.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Následovala Hra, což jsem nakonec nazvala bondovkou pro náctileté. A myslím si, že to tak docela sedí. Více se dozvíte v recenzi ZDE.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA Pak jsem se vrhla na Setkání stínů. Á, tohle bylo skvělé. První díl mi přišel dost pomalý a nedokázal mě pohltit, Setkání stínů se to ale stoprocentně povedlo. Miluju ty postavy a vztahy mezi nima. A ten konec? Ten je vyloženě infarktový. Potřebuju závěrečný díl, nutně! Recenzi najdete ZDE.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Následovala Bouře a vzdor, druhý díl trilogie Griša. Nakonec jsem si to překvapivě užila, pořád to není žádná převratné a objedná série, naopak je to dost typická ya fantasy, ale mě tenhle díl opravdu bavil. A navíc je tam Temnyj:) Recenzi najdete ZDE.

Nechtěla jsem univerzu Griši opustit, tak jsem ještě přečetla kratičkou povídku Demon in the Wood, které je – jak jinak – o Temnyjovi. Jo, mém pro něj neslušnou slabost. Mělo to dobrou atmosféru, ale zároveň povídka byla příliš krátká. Takový zloduch jako Temnyj by si zasloužil mnohem víc stran a hlubší charakteristiku.

Pak jsem sáhla po knize Hygge. Tahle konkrétní funguje jako dobrý úvod k pochopení tohoto fenoménu, ale že by mě inspirovala k tomu, abych se dánským způsobem života začala řídit, to se tedy nestalo.

Na závěr měsíce jsem si dala re-reading Osudného polibku, což je první díl Havraního bratrstva. Miluju tenhle díl, miluju ten český překlad. Proč u nás nejsou další díly, sakra!?

Následně jsem navázala druhým dílem Zloději snov, který jsem si pořídila ve slovenštině. Protože slovenština pořád lepší než angličtina. Ale na ten český překlad to teda nemá ani náhodou, takže druhý díl už ve mě takové nadšení nevyvolal. Každopádně ale pořád můžu doporučit, protože se jedná o propracovanou a neotřelou fantasy.