Pokud čekáte trochu optimismu, tak se nedočkáte. Listopad byla stejně tak příšerný jako minulé měsíce. Občas mi šlo číst, většinou ale moc ne.

Jako první jsem se pustila do Kvásku. Nonstop knihkupectví pana Penumbry se mi hrozně líbilo, takže jsem měla vysoká očekávání, které ale bohužel nebyla úplně naplněna. I tak je to taková milá jednohubka se zajímavými tématy, které dokáže pohladit po duši. Recenzi najdete ZDE.

Pak zase nastala krize, tak jsem se uchýlila ke knize pro děti. Vybrala jsem si Áďa spadla do kanálu a byla jsem strašně mile překvapená. Tohle se opravdu moc a moc povedlo, tleskám autorce, které se zhostila textu i ilustrací. Krásná práce, klaním se. Recenzi najdete ZDE.

Krize pokračovala, tak jsem si prozíravě zvala tu nejmenší knížku, kterou jsem doma našla, a to Mortinu. Milý příběh o holčičce-strašidle, které ale hledá lidské kamarády, chytrý, vtipný a laskavý. Navíc krásně ilustrovaný, já si na ty ilustrace alá Tim Burton dost potrpím. Recenzi si můžete přečíst ZDE.

Krize vrcholila, takže jsem musela sáhnout po něčem, co už jsem četla, tak jsem si vzala Vraždu v bílém od Mary Higgins Clarkové. Tohle je moje oblíbená autorka detektivek, dneska už se asi takhle vyloženě nepíše, ale mě to pořád neskutečně baví a ráda se k jejím knihám vracím. Důkaz toho je, že poté jsem se pustila ještě do její jedné knihy, kterou už jsem taky četla mockrát, a to Krása přináší smrt.

Mezi Mary Higgins Clarkovou jsem konečně přelouskala Zrádce trůnu, druhý díl Pouště v plamenech. Bylo to lepší než první díl, a to o dost, ale někdy se prostě stane, že vás ta kniha (série) neosloví a nechytne. Škoda, protože to téma je originální a nevšední. Recenzi najdete ZDE.