Květen už byl ve znamení hluboké pracovní krize, které pak vyvrcholila v celé své kráse v červnu. Takže jsem to čtení a blogování opět pěkně flákala – respektive ono to jinak nešlo. Ty věci, co mě živí, prostě mají vždycky přednost před tím, co mě baví (je to sice trošku smutné, ale myslím, že to tak má většina lidí).

Na začátku měsíce jsem ještě byla taková hezky rozečtená a krize nebyla tak velká (nebo jsem si to nepřipouštěla), takže jsem se pustila do Temného a osamělého prokletí, což je další převyprávění pohádky Kráska a zvíře. Za mě je pořád nejlepší retelling Na lovu od Megan Spooner, ale Temné a osamělé prokletí se mi taky líbilo. Více se dočtete v recenzi  ZDE.

Pak jsem se pustila do Mortiny a přízračného kamaráda, což je krásně ilustrovaná knížka pro děti, co má navíc ve tmě svítící obálku. Co chtít víc? Další informace se dočtete v recenzi ZDE.

A pak nastala krize, takže jsem potřebovala něco romantického, milého a oddechového. Tak jsem si znovu přečetla P. S. Líbíš se mi od Kasie West. A ano, znovu se mi to strašně líbilo. Více se dočtete v recenzi ZDE.

Pak jsem sáhla po Muffinu a čaji do Thea Addaira – bože, jaktože jsem si tuhle knížku nepřečetla už dávno? Theo ji snad napsal přímo pro mě a já mám chuť ji číst pořád dokonala a dokola, což se mi teda hodně dlouho nestalo. Miluju ji!

Krize pokračovala a byla pořád horší a horší, takže jsem se znovu pustila do Kultiho, kterého jsem četla nedávno. Z toho důvodu jsem ho nečetla celého, spíš jsem si vybírala ty oblíbené části, ale protože je Kulti boží, takže jsem přečetla tak dvě třetiny knihy. A pořád to bylo boží. Víc si můžete přečíst v recenzi ZDE.

Pak jsem se zase vrátila k recenzním výtiskům a sáhla jsem pro Grindelwaldových zločinech. Já vám nevím, už v kině jsem s tím měla problém. Podívaná je to nádherná, ale příliš mnoho dějových linek, které dohromady moc nefungují, a navzdory všem těm ingrediencím je výsledná chuť taková nijaká. Více se dočtete v recenzi ZDE.

No, a po celou dobu jsem taky poslouchala audio knihu Alias Grace od Margaret Atwood, kterou mi poskytlo OneHotBook. Má asi sedmnáct hodin, takže jsem ji poslouchala víc než tři měsíce, ale stálo to za to. A přesvědčilo mě, že mám dát audio knihám šanci. A taky jsem si uvědomila, že audio knihy nejsou prostě jen nahlas přečtená kniha, ale vlastní umělecké dílo. Více se dozvíte v recenzi ZDE.

A tady máte video, v němž taky najdete soutěž o Kaštánka. Soutěž se na vaše přání koná výhradně na mém YT kanále, kde najdete podrobnosti, takže všechny komentáře, prosím, pište tam:) Děkuji a přeji hodně štěstí.